Kuřáci marihuany budou asi překvapeni: mají svého vlivného zastánce přímo v Zemanově vládě. Ministr dopravy a kandidát ČSSD pro červnové volby do sněmovny Jaromír Schling si myslí, že by lehké drogy měly být legalizovány a dostat se tak na stejnou úroveň jako alkohol nebo cigarety.
A stejný názor má třeba i místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková a také poslanec z opačného pólu politického spektra, Jaroslav Zvěřina z ODS.
Jenže jejich liberální pohled na svět zřejmě v budoucí sněmovně, která vznikne po červnových volbách, neuspěje, většina budoucích poslanců si naopak myslí, že by i v budoucnosti, tak jako dnes, měly mít soudy právo trestat i pouhé "držení drog pro vlastní potřebu".
To všechno se dá vyčíst z unikátního průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura SC&C. Legalizace lehkých drog je jen jednou z dvaceti konkrétních otázek, které agentura položila potenciálním budoucím poslancům: konkrétně vždy prvním pěti kandidátům ČSSD, ODS, Koalice a KSČM ve všech čtrnácti volebních krajích.
Přes možná zkreslení (především nyní nevíme, jak skončí volby) lze ze 133 došlých odpovědí odvodit: navzdory všem lákavým slibům politiků se Česko přičiněním poslanců nijak výrazně nezmění.
Nelze očekávat nijak dramatickou změnu výše daní, prudký růst činží, ale zřejmě ani školné na univerzitách nebo odchody do důchodu ve vyšším věku. Jisté se zdá, že politická elita podporuje nejdůležitější změnu, která zemi čeká: vstup do EU.
Zcela bez výhrad se k ní stavějí všechny rozhodující strany včetně ODS. Přes "eurorealistický" tón evropské kampaně Klausovy strany by čtvrtina budoucích poslanců ODS (přesněji těch, kteří odpověděli) chtěla do unie vstoupit "bezvýhradně", tedy i bez referenda. Jím vstup podmiňují zbylí kandidáti ODS: proti se teď veřejně nestaví nikdo.
Pohled do výsledků prozrazuje, že by si od budoucích voleb neměli žádnou revoluci slibovat zejména příznivci nelevicových stran, tedy ODS a Koalice. Klausova formace zůstává alespoň podle současných slibů a odpovědí svých budoucích zákonodárců nejvíce "napravo": podpořila by školné na univerzitách, rychlejší deregulaci nájmů, nižší daně pro podnikatele i zaměstnance, vyšší hranici pro odchod do důchodu i výrazné "zeštíhlení" sociálních dávek.
|
Co je to za data aneb výzkum, jaký se v Česku ještě nedělal Agentura SC&C provedla pro MF DNES výzkum mezi kandidáty do Poslanecké sněmovny s cílem zjistit, jaké bude rozložení politických názorů v příští sněmovně. V České republice ještě nikdy žádný obdobný výzkum neproběhl. Na základě volebních preferencí byly vybrány čtyři hlavní politické síly s reálnou šancí na úspěch v červnových volbách - ODS, ČSSD, KSČM a Koalice (původně Čtyřkoalice). Do průzkumu bylo zahrnuto prvních pět kandidátů z kandidátky každé strany a v každém volebním kraji. |
Ale i ODS už částečně ztrácí svůj někdejší reformátorský zápal: ještě v roce 1994 strana navrhovala ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, dnes už je více než polovina budoucích poslanců ochotna zvednout ruku pro deficit, a tedy budoucí dluhy. (ODS také už třikrát takový rozpočet Zemanovy vlády podpořila.)
A ještě v jedné oblasti je postoj ODS pozoruhodný: více než polovina odpovídajících by si přála, aby v zemi mohlo pracovat více cizinců.
ODS se v této otázce jeví jako vůbec nejliberálnější strana. A to přesto, že místopředseda ODS a stínový ministr vnitra Ivan Langer nedávno v Kotli na Nově propagoval zpřísnění podmínek pro přistěhovalce.
Názory řadových poslanců se zkrátka mohou dostat do rozporu s přáním a taktikou vedení stran. To se ukázalo už při minulých volbách, kdy ODS nejprve vedla kampaň ostře proti ČSSD, ale pak její vládu držela u moci. Podobná překvapení - z jakékoliv strany - nelze dopředu vylučovat ani letos.
Složité politické mechanismy popsal minulý týden v rozhovoru pro MF DNES Václav Klaus poté, co se mu nelíbilo údajné zlehčování kuloárních politických dohod: "To, že politici vyjednávají, že hledají dohodu tu o daňovém systému, tu o Benešových dekretech, tu o volbě prezidenta, je jediný a hlavní úkol politiků," řekl předseda ODS.
Jinými slovy: přání či sliby a "poznaná nutnost" politické reality jsou dvě úplně rozdílné věci. Je pravděpodobné, že některé své ideály budou muset strany při vyjednávání například o budoucích koalicích uložit na čas k ledu. Těžko si představit třeba to, jak koalice ODS - ČSSD prosazuje společně školné nebo naopak plošné přídavky na děti.
Jinou kapitolou jsou pak témata, která jdou ve sněmovně tradičně "napříč" stranami: v našem průzkumu je reprezentují například už zmiňované drogy, registrované partnerství či eutanazie. Pokud se i po červnu 2002 dostanou poslancům na stůl, budou spíše než kuloární dohody rozhodovat i takové maličkosti, jakou bude třeba momentální počet poslanců přítomných v sále.
Výsledek je rozhodně dopředu úplně nejistý. Unikátní průzkum MF DNES a společnosti SC&C nenarazil u všech oslovených politiků na pochopení: ne všichni byli ochotni prezentovat své názory zcela otevřeně, v neanonymním dotazníku.
Místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková, která má ve straně na starosti "medializaci kandidátů", například nejprve vůbec nechtěla agentuře poskytnout kontakty na jednotlivé kandidáty, prý s "ohledem na ochranu osobních dat".
Pro poslance Martina Kocourka z ODS zase byly otázky a nabízené varianty odpovědí příliš zjednodušující, či tak málo kryly jeho názory, takže neodpověděl vůbec.
Fakt, že dotazník nebyl anonymní, odradil od odpovědí například poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře: "Začal jsem Váš dotazník vyplňovat, ale nechal jsem toho," odepsal Mlynář. "Některé otázky jména kandidátů na prezidenta, kompromisních kandidátů atd. - nejsou sociologické, ale čistě politické, a jelikož není zaručena anonymita dotazníku, nechci na ně odpovídat."
|
Nejméně jednotná je Koalice Každá strana před volbami láká voliče na "svá" témata. Nakolik může mít však volič jistotu, že strany své sliby nakonec opravdu dodrží? Nakolik jsou budoucí poslanci v názorech na konkrétní témata jednotní? Sliby stran před volbami a skutečnost, jak nakonec poslanci hlasují, to je totiž mnohdy něco naprosto jiného. Podle výzkumu je nejjednotnější stranou ODS. Naopak nejrozpolcenější je Koalice a komunisté. Občanské demokraty rozdělily pouze otázky, zda budou akceptovat další deficit státního rozpočtu a zda zavést registrované partnerství. Koalice tvořená Unií svobody a lidovci je naopak nejméně jednotná. Kandidáti Koalice se neshodují v otázkách školného, referenda o vstupu do EU, omezení sociálních dávek či na deficitu státního rozpočtu. Komunisté se nedokážou shodnout především na omezení pracovních možností přistěhovalcům a na tom, zda se mají snížit daně zaměstnancům. I ČSSD má témata, která stranu rozdělují. Jako jediní například nemají jasno v tom, zda má cenu privatizovat České dráhy. Stejně jako u komunistů pak uvnitř strany panují rozdílné názory na zaměstnanecké daně nebo na přímou volbu hlavy státu. Předvolební "rozpolcenost" stran však může po volbách zmizet. V praxi totiž jednotliví poslanci mnohdy před vlastními názory upřednostní většinový názor své strany. Z průzkumu agentury SC&C však vyplývá ještě jiná zajímavá skutečnost: které strany mají k sobě myšlenkově nejblíže. Když jsme spočítali jednotlivé odpovědi, zjistili jsme, že nejvíce shodných názorů na zadaná témata mají sociální demokraté a komunisté. Po nich následuje ODS s Koalicí, o dvě společné odpovědi méně mají ODS s ČSSD a nejméně blízcí jsou si - pochopitelně - ODS s KSČM. |
