Celé 18. století se neslo ve znamení statické elektřiny, ale pouhé hromadění náboje třením a jeho následné vybíjení do komicky se svíjejících těl (nejlíp se hodila drátem propojená vojenská jednotka) už panstvo přestávalo bavit. A Galvaniho známý objev "živočišné elektřiny", publikovaný roku 1791, dokázal vzrušit leda tak žáby a vědátory! Jedním z těch druhých byl Galvaniho krajan Alessandro Volta. Představa organismu coby zdroje elektřiny se mu moc nezdála a jako správný zpytec ji začal experimentálně vyvracet. Ověřil si, že Galvaniho žabí stehýnka sebou cukají jen pod proudem, což nastane tehdy, jsou-li vlhká a dotýkají se dvou různých kovů. Zkusil tedy stehýnka nahradit napřed čistou, pak slanou a nakonec okyselenou vodou, do níž oba kovy ponořil. Elektrochemickou reakcí vznikal proud. 20. března 1800 Volta objev zveřejňuje v dopise Královské společnosti v Londýně s tím, že nejlepší je naštosovat na sebe těch kovových párečků rovnou celou baterii. "Můj přístroj co do napětí jest roven jen slabě nabitému kondenzátoru, má však neobyčejně vysokou kapacitu; kondenzátor pak překonává tím, že jej není třeba předem nabíjet a že je schopen vydávat rány, kdykoli se ho vhodně dotkneme, byť se ho dotýkáme sebečastěji." S nástupem 19. století věda konečně získala zdroj stálého proudu. Volta jej velkoryse nazval po svém pomýleném kolegovi - galvanický článek.
Ve vesmíru na laně
18. března 1965 sovětský kosmonaut Alexej Leonov jako první člověk opouští svoji kosmickou kocábu a vstupuje do volného vesmíru. Pobyl tam na pětimetrovém laně dvanáct minut. Svůj čin později komentoval mimo jiné takto: "Hrdinství neexistuje, je to romantická fikce. Opravdový hrdina udělá určitou věc, protože mu to přikazuje smysl pro povinnost."
Jaderný pacifista
19. března 1900 se v Paříži narodil Fréderic Joliot (zemřel 1958). Sňatek s dcerou Marie Curieové Irenou mu umožnil rychle uplatnit vědecký talent. Objev neutronu i pozitronu Joliotovým o chlup unikl, nad umělou radioaktivitou už nezaváhali a obdrželi za ni Nobelovu cenu. Po objevu štěpení uranu Joliot jako první ověřil možnost řetězové reakce, a dokonce zpracoval projekt jaderného reaktoru. Jeho uskutečnění však překazila válka. Po ní se velmi angažoval za odzbrojení; na počátku padesátých let stanul v čele Sověty ovládané Světové rady míru.
Z Čech na Amazonku
20. března 1725 v misii Jérevos na Amazonce, uprostřed obávaných lovců lebek, umírá Samuel Fritz (narozen 1654 v Trutnově). Vystudoval v Praze filozofii a teologii, avšak místo farářem či katechetou se dobrovolně stává misionářem v Jižní Americe. Zde brání Indiány před Portugalci (aby je potom dodával španělským plantážníkům jako otroky), především však cestuje. Stává se prvním badatelem, který poznal Amazonku po celém jejím toku; dvě mapy jejího povodí nenajdou co do přesnosti a správnosti dlouho konkurenci. Jsou o to cennější, že zachycují stav ještě před vypuknutím soustavného koloniálního plenění země. Na Fritzův tři sta let starý odkaz navázali čeští geografové z Univerzity Karlovy, kteří loni v červnu zdá se konečně objevili amazonské prameny.
První astronomická fotka
23. března 1840 míří britský chemik John W. Draper svoji "kameru" na Měsíc a pořizuje první astronomickou fotografii, přesněji řečeno stále ještě daguerrotypii. Od poloviny padesátých let 19. století se fotografie stane neocenitelnou pomůckou hvězdářů. Zůstává jí dodnes.
Ve vesmíru na laně
18. března 1965 sovětský kosmonaut Alexej Leonov jako první člověk opouští svoji kosmickou kocábu a vstupuje do volného vesmíru. Pobyl tam na pětimetrovém laně dvanáct minut. Svůj čin později komentoval mimo jiné takto: "Hrdinství neexistuje, je to romantická fikce. Opravdový hrdina udělá určitou věc, protože mu to přikazuje smysl pro povinnost."
Jaderný pacifista
19. března 1900 se v Paříži narodil Fréderic Joliot (zemřel 1958). Sňatek s dcerou Marie Curieové Irenou mu umožnil rychle uplatnit vědecký talent. Objev neutronu i pozitronu Joliotovým o chlup unikl, nad umělou radioaktivitou už nezaváhali a obdrželi za ni Nobelovu cenu. Po objevu štěpení uranu Joliot jako první ověřil možnost řetězové reakce, a dokonce zpracoval projekt jaderného reaktoru. Jeho uskutečnění však překazila válka. Po ní se velmi angažoval za odzbrojení; na počátku padesátých let stanul v čele Sověty ovládané Světové rady míru.
Z Čech na Amazonku
20. března 1725 v misii Jérevos na Amazonce, uprostřed obávaných lovců lebek, umírá Samuel Fritz (narozen 1654 v Trutnově). Vystudoval v Praze filozofii a teologii, avšak místo farářem či katechetou se dobrovolně stává misionářem v Jižní Americe. Zde brání Indiány před Portugalci (aby je potom dodával španělským plantážníkům jako otroky), především však cestuje. Stává se prvním badatelem, který poznal Amazonku po celém jejím toku; dvě mapy jejího povodí nenajdou co do přesnosti a správnosti dlouho konkurenci. Jsou o to cennější, že zachycují stav ještě před vypuknutím soustavného koloniálního plenění země. Na Fritzův tři sta let starý odkaz navázali čeští geografové z Univerzity Karlovy, kteří loni v červnu zdá se konečně objevili amazonské prameny.
První astronomická fotka
23. března 1840 míří britský chemik John W. Draper svoji "kameru" na Měsíc a pořizuje první astronomickou fotografii, přesněji řečeno stále ještě daguerrotypii. Od poloviny padesátých let 19. století se fotografie stane neocenitelnou pomůckou hvězdářů. Zůstává jí dodnes.
