Z hlavního nebo branického nádraží nám cesta vlakem potrvá více než hodinu, ale rozhodně stojí zato, už proto, že na trati je několik tunelů. Nenecháme se zlákat vábnými názvy zastávek jako jsou třeba Luka pod Medníkem, ale vystoupíme až na nádražíčku v Krhanicích. Odtud se vydáme se přes most a asfaltovou silnicí dojdeme po několika stech metrech ke vchodu do lešanského Vojenského technického muzea s expozicí těžké bojové techniky z období dvou světových válek.
| SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z hlavního nádraží v 7.20, z Braníka v 7.37, příjezd do Krhanic v 8.40. Odjezd z Krhanic v 11.22, příjezd do Prosečnice v 11.36 hodin. Zpět - busem číslo 334, odjezd z Kamenice v 18.25, příjezd do Prahy k metru C Budějovická v 19.16 hodin. KILOMETRY: Krhanice 0, vojenské muzeum Lešná a zpět 2, z Prosečnice na Gryblu 4, Těptín 3, Kamenice 2, celkem 11 km. MAPA: Benešovsko (edice KČT číslo 40, měřítko 1:50 000) OBČERSTVENÍ: Těptín - hostinec, Kamenice - restaurace. |
Po prohlídce muzea se vrátíme na krhanické nádraží a svezeme se dalším vlakem jednu stanici do Prosečnice. Červená značka nás povede rovnou přes koleje do zalesněné stráně, kde naši pozornost upoutají kameny a balvany z rozpadlé žuly - ty místy vytvářejí útvar zvaný kamenné moře. Po stezce vystoupáme lesem vzhůru a u zámečku Požáru narazíme na modrou značku, po níž se vydáme asfaltovou silničkou vpravo. Hlouběji v lese stojí za krátký průzkum skupinky roztroušených balvanů. V některých z nich jsou nezvykle tvarované jamky, jejichž původ se vysvětluje rozličným způsobem. Podle některých badatelů jde o místa, kde se soustřeďovala krev z obětí pohanským božstvům. Tomu by napovídaly i odtokové žlábky. Podle jiného výkladu se v jamkách tlouklo obilí, nechybí ani teorie o náboženských či astronomických účelech.
Dalším cílem bude přírodní rezervace Grybla s bukovými doubravami a dubovými porosty, v nichž se vyskytují významné druhy ptactva. Tvarová značka nás přivede na rozeklaný bizarní útvar Panská skála, který je přirozeným výhledovým bodem. Také v hloubi pod ním je řada balvanů neobvykle opracovaných.
Navazující červená značka nás z rozcestí u Grybly povede hlubokými lesy do obce Těptín a odtud po silnici pod Zaječí vrch, kde je místo, které jako by ani nepatřilo do krajiny - příznačně působící hrobka rodu Ringhofferů, jejíž dominantou je bronzová socha Ukřižovaného z roku 1890, geniální dílo sochaře Josefa Václava Myslbeka. Vytvořil ji na přání pražského podnikatelského rodu Ringhofferů po dlouhém mnohaměsíčním úsilí, kdy neváhal pro věrnost díla použít jako model nebožtíka připevněného na kříž. Výsledek doslova ohromil nejen objednavatele, ale i odborníky. Koncem května 1892 prohlásil na prestižním pařížském Salonu slavný sochař Auguste Rodin, tvůrce věhlasné Brány pekel, že nikdo na světě dosud nevytvořil působivějšího Krista na kříži než Myslbek.
A hrobka sama? Nepřístupná, tajemná, postavená na několika desítkách arů v lesním šeru, vzbuzuje dodnes obdiv i smíšené pocity. Za mohutnou bránou z litinových listů a vysokým mřížovým oplocením je široké schodiště. Nad schody je prostor ohraničen půlkruhovou zdí ze šedé žuly, uprostřed je vidět víko hrobky s rodovým znakem pokrytým měděnkou. Nad tím vším vyniká jako symbolické memento mohutný kříž s Ukřižovaným v životní velikosti.
Během několika minut sejdeme vzrostlou lipovou alejí do rekreační obce Kamenice, která rozhodně stojí za prohlídku. Tamější tvrz je připomínána už v roce 1430. Pražští kotláři Ringhofferové zakoupili v 19. století v Kamenici mlýn, zřídili v něm hamr na měď, později přibyla tavírna a válcovna měděných plechů - základ strojírenského závodu. Rodový majetek se neustále rozšiřoval. V osmdesátých letech dali na místě starého zámku vybudovat nový ve slohu normanské gotiky - se čtyřpatrovou věží a cimbuřím. Za zmínku stojí také kamenický kostel svatého Františka Serafínského, původně raně gotický, s cennými freskami z 18. století s náhrobkem arcibiskupa Salma z roku 1927. Autobus pražské integrované dopravy číslo 334 nás odtud za hodinu dopraví ke stanici metra C Budějovická.
| PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Na Říp za odkazem praotce Čecha |
 Obří balvany vytvářejí v lese nad Prosečnicí kamenné moře. (23. května 2001) |
 V přírodní rezevaci Grybla jsou mohutné duby a buky. (23. května 2001) |
 Návsi v obci Těptín dominuje kromě kapličky také hostinec. (23. května 2001) |
 Ukřižovaný od Myslbeka ční nad hrobkou Ringhofferů v Kamenici. (23. května 2001) |
