„Je to doporučení, které vychází z intervalů v klinických studiích. Na druhou stranu v České republice v současné době opravdu platí doporučení 28 dní, stejně jako v řadě jiných zemí, které jsou si vědomy této změny kvůli nedostatku vakcín, jež není naší vinou. A podle klinických dat ze studií i ze zemí, které mají poročkovány velký počet osob, jako je třeba Izrael, se kritickou hodnotou jeví ten 28. den, proto zatím platí i v Česku,“ vysvětlil ve čtvrtek ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Babiš i Blatný jdou na druhou dávku vakcíny s odkladem, kvůli výpadkům |
Naprostá většina účastníků studie očkovací látky Comirnaty od Pfizer/BioNTech druhou dávku dostala právě asi tři týdny po první.
Premiér Andrej Babiš 15. ledna oznámil, že po dohodě s ministrem zdravotnictví by se měli zdravotníci nechat očkovat až 28. den, a nikoliv 21. den po první dávce. Podle Babiše se jedná pouze o doporučení.
Dříve bylo podle Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v informacích o přípravku od Pfizer/BioNTech uvedeno, že interval mezi dávkami vakcíny má být „nejméně 21 dní“.
Lidé se infikují i po očkování. V Izraeli řeší účinnost první dávky vakcíny |
Nyní doporučuje podání druhé dávky právě tři týdny po první. Původně se také v informacích o této látce uvádělo, že účastníkům studie účinnosti vakcíny byla podávána druhá dávka mezi 19 a 42 dny po první. Teď se doplnilo, že přes 93 procent účastníků studie dostalo druhou dávku v kratším intervalu, a to 19 až 23 dní po první.
Momentálně nejsou podle SÚKL k dispozici žádná klinická data o účinnosti vakcíny při podání druhé dávky mimo interval použitý ve studii. „Z toho důvodu je nutné dbát zvýšené opatrnosti při zvažování širšího dávkovacího intervalu, obzvlášť mimo interval 19 až 42 dnů po první dávce, protože riziko poklesu účinnosti vakcíny se zvyšuje s oddálením druhé dávky vakcíny,“ oznámil ústav.
Dříve se spekulovalo i o tom, že by se očkování druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech posunulo až za hranici 28 dní, protože částečně jsou očkovaní chráněni i po první dávce. Zastáncem tohoto kroku byl například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Blatný to ale již dříve odmítl.
