Nejméně dvacet pět let potrvá odstraňování následků po uranové těžbě ve Stráži pod Ralskem a okolí. „Chceme vyčistit území natolik, aby se v okolí Mimoně mohla znovu čerpat podzemní pitná voda,“ podotkl Tomáš Rychatřík.
Likvidace zamoření nebezpečnými chemikáliemi spolyká celkem 45 miliard korun ze státního rozpočtu. Na sanaci se bude podílet i nové výzkumné centrum, které založila liberecká Technická univerzita.
I když se ve Stráži přestalo s chemickým dobýváním uranu před osmi lety, množství škodlivin v půdě se prakticky nezměnilo. „Zařízení na likvidaci škod nejsou ještě většinou dostavěna,“ vysvětlil ředitel odštěpného závodu státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
Ve Stráži se uran těžil třicet let, hlavně pro elektrárny v tehdejším Sovětském svazu. Následky těžby tu budou patrné ještě dlouho. Nejen v přírodě. Někdejší oblíbená rekreační letoviska změnila uranová těžba k nepoznání.
„Lidé si stále často myslí, že tu je všude uran, ačkoliv jsme jedno z nejlepších letovisek v republice,“ říká starosta Hamru na Jezeře Zdeněk Barták. Obce postižené uranovou těžbou vidí svoji budoucnost právě v cestovním ruchu.
Jak dostat chemikálie co nejrychleji a nejlevněji ze země bude zkoumat i tým nově založeného výzkumného centra. To podpořilo i ministerstvo školství. Spolupráce univerzity s Diamem běží už jedenáctý rok. „Budeme hlavně na počítačích modelovat, jak se může znečištění podzemních vod vyvíjet a jak kontaminaci snížit na přípustnou hranici, řekl děkan Fakulty mechatroniky Jiří Maryška.
Univerzita chce do práce na sanaci uranových dolů zapojit také studenty a mladé doktorandy.
Půda a podzemní vody jsou zamořeny hlavně kyselinou sírovou, kterou dříve používali jako rozpouštědlo uranové rudy. V podzemí jí je bezmála pět milionů tun. Od roku 1996 postupně podzemní znečištění předělávají na využitelné látky, Diamo i nadále dodává uranový koncentrát jako palivo pro jaderné elektrárny.
