Ochranu památek rozežírá korupce, tvrdí Štulc

Praha - Hostem on-line rozhovoru byl ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc, který si se čtenáři iDNES povídal o aktuálních kauzách památkové péče. "Systém státní památkové péče je u nás skutečně složitý a nepřehledný. O proti vyspělým demokraciím zde chybí účast nesmírně důležité složky, kterou jsou občanská sdružení," řekl například v rozhovoru Štulc.Celý rozhovor s Josefem Štulcem čtěte ZDE.Aktuální kauzy památkářů čtěte uvnitř.

"Problémy v ochraně památek jsou dva," říká Štulc. "Je to hlavně v nedostatečné kulturnosti silných investorů, kteří do památkové rezervace vstupují. A také orgány, kterým přísluší ochrana památkové rezervace, ji neplní s dostatečnou efektivitou," dodává s tím, že největším problémem v ochraně památek je korupce. "Korupce těchto orgánů však není prokazatelná," říká.

PhDr. Josef Štulc se narodil 4. března 1944 v Praze

Studium:
1961-62 fakulta architektury na ČVUT, pak přešel na filozofickou fakultu UK obor dějin umění.
1973-76 absolvoval aspirantské minimum v externí vědecké aspiratuře v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV.

Zaměstnání:
Od roku 1969 pracoval ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody. Nejdříve jako asistent, později jako odborní pracovník v oblasti historisćkých průzkumů.
Od 1976 - vedoucí oddělení péče o arch. památky a historická města.
Od 1982 - vedoucí odboru péče o památkový fond.
Protože odmítal vstoupit do KSČ, byl v roce 1987 suspendován a vedl zmenšené oddělení historického urbanismu.
V roce 1989 byl zvolen mluvčím Občanského fóra a v březnu 1990 jmenován ředitelem Státního ústavu památkové péče. V této funkci působí dodnes.

Členství:
- od 80. let členem Klubu za starou Prahu, Společnosti přátel starožitností českých a Společnosti přátel Národního muzea.
- od roku 1990 členem mezinárodní organizace ICOMOS (mezinárodní rada památek a sídel) a od roku 1993 viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS
- od roku 1998 členem České komise pro UNESCO

Aktuální kauzy památkářů

SOVOVY MLÝNY
Mecenáška Meda Mládková chce Sovovy mlýny vylepšit skleněnou krychlí. Ta by podle jejích představ upozorňovala na sbírku moderního umění v Sovových mlýnech. Památkáři však cizorodý objekt zasahující do panoramatu památkové rezervace odmítají. Konečný verdikt vyřkne ministr kultury Pavel Dostál.

ANDĚLÉ U KASINA
Několik týdnů hyzdili pěší zónu Na Příkopech kýčovití plastoví andělé. Před vchodem do kasina byli umístěni se souhlasem odboru památkové péče magistrátu.

PANKRÁCKÝ PLÁN
Projekt světoznámého amerického architekta Richarda Meiera chce upravit necitlivé zásahy předešlých architektů a urbanistů. Na pankrácké pláni, tak vedle osamělých výškových budov Motokovu a nedostavěného rozhlasu měly vyrůst další mrakodrapy. odpůrci namítají, že Pankrác vstoupí nepříznivě do panoramatu Prahy.

HERGETOVA CIHELNA
Kvůli nezájmu prvního porevolučního nájemce, který nejdříve plánoval cihelnu přebudovat na hotel, chátrající objekt neunikl požáru. Při něm zanikl barokní krov. Nový nájemce - společnost COPA  - při rekonstrukci dílo zkázy dokonal.V cihelně byla bez povolení památkářů zbořena polovina barokních kleneb v hale v  přízemí. Na straně k řece byly proraženy velké arkády, které s historickou podobou památky nemají nic společného.

PŮDNÍ BYTY V CENTRU
"Už žádné adaptace půd, hyzdící střechy historického jádra Prahy," volají památkáři. Podle monitoringu totiž 50-75 % objektů na Malé Straně a Starém Městě už půdní vestavbu či nástavbu má. Pokračující privatizace obecních domů Prahy 1 však se vznikem podkrovních bytů počítá.

PAMÁTNÍK OBĚTEM
Další velkou kauzou je památník obětem totalitní zvůle. Státní památkový ústav stavbu schválil, památkáři magistrátu nikoli, odsouhlasil jen jeho část. Autoři díla mluví o zasahování do uměleckého díla, či dokonce o bolševickém spiknutí. Případ vyřeší ministerstvo kultury.

HOTEL JULIŠ
Při rekonstrukci hotelu Juliš na Václavském náměstí byla v rozporu s rozhodnutím odboru památkové péče magistrátu počátkem roku zbořena patrová funkcionalistická budova.  Stavba architekta Pavla Janáka přitom patří k nejvýznamnějším dílům české meziválečné architektury.

Pražská památková rezervace
Jedinečnost a mnohotvárnost pražského centra uznala v roce 1992 i Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), když jej zařadila na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva.

Pražská památková rezervace zabírá prakticky celý střed Prahy, patří sem Staré Město s Josefovem, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradem a také Nové Město s Vyšehradem. Rezervace je v celosvětovém měřítku mimořádná, vedle své rozlohy a počtu památek hlavně zachovalostí celých stavebních souborů, ulic a náměstí. Má rozlohu 866 hektarů, je v ní více než 1200 památkově chráněných budov, 25 z nich bylo navíc prohlášeno národními kulturními památkami.

Na otázky týkající se památkové ochrany především v centru Prahy odpovídal ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. (26. července 2001)