Politiky si dosud v tuzemsku brali na mušku hlavně vtipálci či házeči vajíček, ozbrojený útočník se k něčemu takovému neodhodlal. Podle poslance Petra Dolínka (ČSSD), který se do podvědomí veřejnosti zapsal snahou zbourat Libeňský most či vytvořit českou vesmírnou agenturu, nyní navrhuje, aby se některým ministrů zrušila ochranka.
Petr Dolínek (ČSSD)
Poslanec svůj plán obhajuje tím, že Česko patří mezi nejbezpečnější státy na světě a na ministry se v tuzemsku nestřílí. „Zároveň by se ušetřily řádově miliony, možná i desítky milionů korun, které by se mohly využít například na nové vybavení policistů,“ popsal pro iDNES.cz Dolínek výhody svého plánu.
Ze zákona mají přidělenou ochranku prezident, premiér, předseda Senátu a Sněmovny a ministři vnitra, spravedlnosti, zahraničí, financí a ministr obrany, kterého chrání vojenská policie.
Dolínek navrhuje, aby ochranku už dále neměli předsedové obou komor Parlamentu a politici vedoucí rezort spravedlnosti, zahraničí a finance. A to v případě, že budou v Česku. Své ochránce by měli mít politici nadále poblíž sebe, při cestách do zahraničí nebo při návštěvě tuzemska nějakým zahraničním státníkem.
S tímto nápadem přišel Dolínek poprvé ještě před Vánoci a ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček jej odmítl. I tak chce s novým rokem zkusit Dolínek znovu svůj návrh protlačit na jednání vlády.
„Věřím, že by to mohli projednat během nejbližších měsíců,“ míní poslanec. S dostáním návrhu na jednání vlády by mu měl údajně pomoci ministr zahraničí Tomáš Petříček, s nímž se Dolínek zná z pražské ČSSD.
Rizikem nemusí být Češi, ale cizinci, říká odborník
Přestože je Česká republika brána jako bezpečná země, nelze na to podle bezpečnostního analytika Davida Rožka ze společnosti Soft Target Protection Institute vždycky spoléhat. „Máme rozdělenou společnost a bezpečnost je tak relativní, zejména pro osoby politicky činné,“ sdělil iDNES.cz bezpečnostní expert.
Je proto podle něj vhodné, aby ochranka u ministrů zůstala. „Kupříkladu ministr zahraničí nemusí být terčem ani tak pro české občany, jako pro někoho ze zahraničí. Proto u něj má ochranka smysl i v Česku,“ uvedl Rožek s tím, že hlídaný by měl být i ministr spravedlnosti, pod jehož rezort spadá i vězeňství.
Z titulu své ústavní funkce by měla dle odborníka na bezpečnost zůstat ochranka i šéfům obou komor. „V určitých případech na ně přechází některé povinnosti premiéra nebo prezidenta,“ doplnil Rožek.
Jediným politikem, u něhož by podle Rožka mohlo dávat smysl, aby neměl nadále ochranku, je ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V minulosti totiž ministr financí ochranku neměl. Připadla mu až v minulém volebním období, kdy rezort vedl současný premiér Andrej Babiš (ANO), kterému bylo tehdy i vyhrožováno.
Náklady na ochranku pro ministra financí tehdy Babiš odhadl na zhruba 10 tisíc korun za den. Zda by byla Schillerová ochotná se vzdát ochranky, a jak hodnotí Dolínkův návrh, není jasné. Na dotaz iDNES.cz nereagovala.
Ačkoli je Česká republika brána jako bezpečná země, minimálně členové ochranky posledních dvou prezidentů se několikrát zapotili. V roce 2012 vystřelil z takzvané airsoftové pistole Petr Vondruš v Chrastavě na tehdejšího prezidenta Václava Klause. Klaus tehdy mluvil o atentátu, Vondruš byl obviněn z výtržnictví.
Loni v lednu při prezidentských volbách zase před současnou hlavu státu Miloše Zemana vběhla ve volební místnosti polonahá aktivistka a označila jen za Putinovu děvku. Ze začátku zaskočený Zeman následně řekl, že je poctěn, že ho napadla členka skupiny Femen, jejíž kolegyně protestovaly i vůči papežovi.
