Nyní je spodní část zoologické zahrady opět pod vodou a podle prvních odhadů tu voda způsobila škodu minimálně za 160 milionů korun. Po ničivých povodních v roce 2002, kdy město investovalo do rekonstrukce mnohem vyšší částku, se příznivci začínají ptát, kolikrát ještě.
Na webu už vznikla petice, která vyzývá k dostatečné ochraně zahrady. Do dnešního dne ji podepsalo skoro sedm tisíc lidí. K protipovodňové ochraně se ale začínají hlásit i politici.
"Budu se maximálně snažit, aby se zahrada dokončila, aby i tam vznikla protipovodňová ochrana. Musíme zajistit bezpečí zvířat, která vězníme, i ochranu majetku, jehož hodnota je skutečně obrovská," říká bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Přestože seděl v čele radnice více než dva a půl roku, zábrany budovat nezačal. Prý se k tomu chystal v nejbližších dnech.
Proti není ani zastupující pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Protipovodňová opatření by rád zajistil, jenže si není úplně jistý, zda to bude možné.
Nejprve si nechá vypracovat analýzu. Pokud to bude jen trochu možné, Praha by do mobilních zátaras mohla investovat. Pokud ne, budou se muset nově uspořádat pavilony. Ve hře je i možnost, že by se vybagrovala část řeky, aby se koryto zvětšilo.
Podívejte se, jak povodeň poničila pražskou zoo:
Zeď kolem zoo by uškodila centru
Současný povodňový plán si nechal zpracovat tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) a jasně z něj vyplývalo: buď se řeka nechá rozlít na počátku a na konci města a uleví se centru, nebo se ochrání zoo a hladina Vltavy v centru stoupne o deset centimetrů. Rozhodnutí bylo jasné.
Rychle se začala vytvářet koncepce pro zoologickou zahradu, která měla rizika zohlednit: tedy že se bude zahrada většinově rozvíjet v horní části a ve spodní se investice minimalizují.
Jenže se i nadále investovalo a rekonstruovalo. Do opravy poničených areálů ve spodní části zahrady se dalo více než 230 milionů korun. I dnes ve spodní části zahrady stále stojí areál goril a kočkovitých šelem, které se evakuují velmi těžko a do jejichž obydlí se investovaly další desítky milionů korun.
"Pavilon goril byl před povodní v roce 2002 úplně nový a přesunout ho by znamenalo mnohem větší investice než rekonstrukce. Podařilo se nám ale přemístit pavilon slonů do horní části zahrady a díky tomu byla evakuace při letošních záplavách snazší a rychlejší," říká k tomu Petr Fejk.
Současný šéf Miroslav Bobek však tvrdí, že se v rámci této koncepce některé úpravy měly udělat zcela jinak. Třeba chodníky nebo strojovna u lachtanů, která je v podzemí - a není tak před vodou chráněna.
"Problém je také pavilon divokých šelem a goril," uvedl Bobek. Do spodní zahrady chce dále investovat. Ze starého slonince by měl třeba časem vzniknout amazonský pavilon. Měl by být ale vybudován tak, aby se dal zavřít a před vodou uchránit. "Potřebujeme nutně studii, jak by šla ochrana provést," dodal Bobek.
