Roli gripenů by dočasně zvládly i L-159, říká bývalý velitel armády

Premiér Petr Nečas opakuje, že gripeny nejsou jediná možnost, jak chránit nebe nad Českem. Má armáda nějaký reálný "plán B"? Na regulérní výběrové řízení je prakticky pozdě. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý míní, že by při ochraně vzdušného prostoru, byť dočasně a s mnoha omezeními, šlo použít i letouny L-159.

Když se ministerstva obrany a generálního štábu zeptáte, zda chystají nějaký záložní plán pro případ, že by jednání o ceně dalšího pronájmu stíhaček Gripen zkrachovala (tedy že by bylo nutné svěřit ochranu vzdušného prostoru spojencům),  dostanete rezolutní odpovědi.

"Bylo jasně deklarováno, že se počítá se zachováním nadzvukového letectva a střežením vzdušného prostoru vlastními silami a prostředky. Toto vzala na vědomí i vláda. S žádným překlenovacím obdobím se v této chvíli nepočítá," říká Jana Růžičková z velení armády.

Jaké má Česko možnosti

Vzhledem k rozhodnutí vlády udržet nadzvukové letectvo není reálný scénář, že Česko trvale svěří svůj vzdušný prostor ke střežení jiné zemi. Možnosti jsou tři:

1. dohoda se Švédskem na prodloužení pronájmu gripenů
2. výběrové řízení; pokud nepovede k dodání stíhaček do poloviny roku 2015 (konec pronájmu gripenů), bude třeba dočasně platit za ochranu vzdušného prostoru letectvům jiných zemí NATO
3. zkombinovat obě možnosti, tedy pronajmout gripeny na dobu nezbytnou k provedení výběrového řízení

"V tuto chvíli nepřipravujeme air policing (střežení - pozn. red.) českého vzdušného prostoru spojeneckým letectvem," přidává Vladimír Lukovský z ministerstva.

V jeho případě byla zmíněná věta jedinou odpovědí na soubor čtyř otázek: zda nějaký záložní plán připravují, kdy ho při průtazích v jednání se Švédy případně začnou chystat, zda zohledňují zkušenosti, které s nasmlouváním střežení vzdušného prostoru má Pobaltí a zda případná neaktivita při tvorbě záložního plánu není chybou.

Lukovský svou lakonickou odpověď vysvětlil tím, že s ohledem na jednání se Švédy by větší sdílnost vůči médiím "nebyla vhodná ani taktická".

Česko se kvůli dobíhání doby, po kterou má pronajaté švédské gripeny (skončí v půlce roku 2015) dostává do časového tlaku. Vyřešit, jak ochránit vzdušný prostor, totiž není otázkou na týdny a ani na měsíce.

Platit tedy zřejmě bude jednoduchý vztah: čím méně času na řešení, tím důležitější bude schopnost dodat Česku stroje co nejdříve. To by zřejmě favorizovalo gripeny a F-16 ze spojeneckých armádních přebytků a handicapovalo jiné uchazeče. Ale na nové a drahé stroje, například Eurofighter, Rafale či F-35, stejně Česko podle všeho nebude mít peníze.

Měnící se názory svědčí o české nerozhodnosti, míní generál

Stíhačky v NATO

• Ze zemí NATO nemají vlastní stíhačky Island, pobaltská trojice Estonsko, Lotyšsko a Litva, Albánie, Slovinsko a Lucembursko. Tyto státy dohromady dávají na obranu méně než ČR (byť jejich výdaje v procentech HDP jsou s výjimkou Islandu a Lucemburska obdobné).
• Slovensko zatím střeží své nebe samo, jeho letka strojů MiG 29 je ale drahá na údržbu a jen částečně letuschopná. Proto v poslední době ožil nápad na společné československé letectvo.
• Za čtyřměsíční střežení Pobaltí inkasovalo české letectvo od hostitelské země 14,1 milionu Kč, české ministerstvo obrany na misi vyčlenilo 40 milionů Kč.

"K radikálnímu rozhodnutí již mělo podle mého názoru dojít v době, kdy jsme vyhlásili termíny ukončení jednání s tím, že je to konečné rozhodnutí ze strany České republiky. Měnící se názory spíše svědčí o nerozhodnosti nebo nejasnosti, jak ve vyjednávání postupovat," říká k protahujícím se jednáním se Švédy bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Podle Šedivého ještě lze nasmlouvání "air policingu" (NATO obdobně střeží Pobaltí, Albánii či Island) stihnout. "Je to jen teoretická úvaha," zdůrazňuje generál, "kdyby se mělo jednat o plnohodnotný plánovací proces v rámci NATO, trvalo by to nejméně rok. Pokud by k tomu mělo dojít, už je nejvyšší čas."

Jak by takové střežení vypadalo, nechce armáda ani ministerstvo říci. V praxi by nicméně Česko střežily letouny zemí NATO, podle domluvy buď nastálo (jako italští piloti Albánii), nebo různé země v rotacích (jako v Pobaltí). V tomto druhém případě by mohly letouny využívat i čáslavské letiště, které může spojenecké stíhačky přijímat. Pouze pokud by z Čáslavi měly operovat dlouhodobě, bylo by třeba doplnit logistiku letiště. Zatím to ovšem je pouze teorie, Česko o tom oficiálně neuvažuje.

Dočasné řešení s L-159? Změnilo by se na trvalé, říká Šedivý

Fotogalerie letounů L-159

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý vyslovil variantu, o níž se příliš nahlas nemluví, protože obsahuje mnohá "ale". Českou republiku by podle něj jako náhradní řešení mohly dočasně chránit bitevníky L-159.

Ty proti stíhačkám mají mnohem slabší parametry, například pomalejší stoupavost a nízkou maximální rychlost; tak nízkou, že by leckterým civilním proudovým strojům sotva stačily. O nějakém stíhání nemůže být řeč.

Podle Šedivého by je Česko mohlo použít jen provizorně a řešením by byla dohoda se sousedními státy o vykrytí části českého území v případě nutnosti a když je to účelné. Česko by za takovou spolupráci ovšem muselo sousedům platit.

Generál Šedivý

Jiří Šedivý byl náčelníkem generálního štábu české armády v letech 1998 až 2002. Na svém blogu nedávno popsal možné výhody rozšíření letounů Gripen mezi země modernizující své stíhací letectvo, včetně ČR. Říká však také to, že případné přecvičení pilotů na jiný typ stíhaček by nebyl zásadní problém a rozsáhlé změny by zřejmě nečekaly ani logistiku.

"Problém omezených parametrů L-159 by se dal vyřešit umístěním těchto letounů na nejméně dvě letiště tak, aby byly zásahy prováděné vstřícným letem. Samozřejmě i to zvyšuje náklady na systém střežení vzdušného prostoru," řekl iDNES.cz generál.

Spojenci a neutrálním Rakouskem obklopené Česko nasadilo L-159, určené pro boj s pozemními cíli, jako strážce vzdušného prostoru při summitu NATO v Praze roku 2002. Tehdy ovšem spolupracovalo s nadzvukovým letectvem USA.

Řešení založené na L-159 by tak jako tak nemohlo podle Šedivého být dlouhodobé. Generál nicméně míní, že pokud by Česko k obdobnému kroku přes deklaraci jeho dočasnosti přistoupilo, byla by to jednosměrná cesta a politická reprezentace by nakonec od plánu pořídit stíhačky odstoupila.

Podívejte se na L-159 v akci