"Opakuji, že budu pokračovat ve svém velkém tažení za mír. Neakceptuji žádnou jinou existenci kurdského lidu, než v rámci demokratické Turecké republiky. Svou roli budu hrát i v hrobě," uvedl v prohlášení kurdský vůdce.
Ocalan od začátku svého procesu vyzýval k mírovému řešení kurdské otázky, upustil od odzbrojeného boje a omezil se na požadavky kulturní autonomie pro Kurdy. Na znamení toho, že myslí své mírové návrhy vážně, nařídil koncem léta Straně kurdských pracujících (PKK), aby se začala stahovat z tureckého území. Toto gesto však označili představitelé turecké armády za plané a odmítli je s tím, že se bojovníci PKK vždy na podzim stahují do severního Iráku, odkud pak podnikají výpady.
Verdikt Nejvyššího odvolacího soudu
Turecký odvolací soud potvrdil odsouzení vůdce kurdských separatistů Abdullaha Ocalana k trestu smrti za vlastizradu. Soud rozhodl, že červnový proces s Ocalanem, který byl zatčen speciální policejní jednotkou v Keni, byl spravedlivý. Ocalanův osud však ještě není zpečetěn. Případ bude pokračovat u Evropského soudu pro lidská práva, který pravděpodobně nerozhodne dříve než za 18 měsíců.
Ocalan, který vedl separatistické hnutí kurdské menšiny v Turecku téměř 15 let, může doufat, že volání turecké veřejnosti po jeho popravě se během času uklidní. Kdyby byl trest smrti, který evropské země odsuzují, vykonán, určitě by to zmrazilo turecké ambice na vstup do Evropské unie.
Před tureckým odvolacím soudem v Ankaře začali po výroku soudu Ocalanovi odpůrci oslavovat. Jeden z demonstrantů držel plakát, na němž byl Ocalan zobrazen s ústy od krve. Agentura Reuters uvádí, že během kurdských protestů zahynulo zhruba 30 tisíc lidí.
Po vyčerpání všech zákonných prostředků musí rozsudek smrti potvrdit turecký parlament a nakonec jej musí podepsat prezident. Turecký parlament však od roku 1984 žádný rozsudek smrti nepotvrdil.
Turecká vláda naznačila, že nespěchá s předložením rozsudku nad Ocalanem parlamentu, neboť je pravděpodobné, že by jej potvrdil. V parlamentu je nyní druhou nejsilnější formací nacionalistická Strana národní akce (MHP), která je pro vykonání trestu a odmítá spojování případu Ocalan s otázkou kandidatury Turecka do Evropské unie. Ta požaduje od Ankary zlepšení situace s lidskými právy.
|
Přehled nejdůležitějších událostí spojených | |
| 16. února |
Ocalan odhalen na řeckém velvyslanectví v keňském Nairobi. Po tajné operaci tureckých bezpečnostních sil dopraven do turecké věznice na ostrově Imrali v Marmarském moři. Podle dvou keňských poslanců prý za jeho dopadení a předání zaplatilo Turecko vlivným Keňanům pět milionů dolarů. |
| 23. února | Ocalan formálně zatčen a obviněn z velezrady. Turecká státní prokuratura pro něj žádala trest smrti. |
| 31. května | Na ostrově Imrali začal s Ocalanem soudní proces. Ocalan vyzval k opuštění od ozbrojeného boje, přiznal odpovědnost za všechny činy, které mu obžaloba kladla za vinu, omluvil se příbuzným padlých tureckých vojáků a nabídl se do služeb tureckého státu. |
| 29. června | Ocalan byl Státním bezpečnostním soudem odsouzen k trestu smrti za "útoky na jednotu státu a tisíce vražd". Ocalanovi obhájci se odvolali. |
| 17. července | Případ předán odvolacímu soudu. |
| 3. srpna | Ocalan vyzval PKK, aby od 1. září složila zbraně a stáhla své síly z Turecka. Stahování PKK začalo 25. srpna. |
| 1. září | PKK se zavázala, že odevzdá všechny své zbraně a že se už nikdy neuchýlí k ozbrojenému boji. |
| 25. listopadu | Nejvyšší odvolací soud v Ankaře potvrdil rozsudek smrti nad Ocalanem. |
|
Zdroj: ČTK | |
 Abdullah Ocalan, vůdce Strany kurdských pracujících |
 Obviněný Adbullah Ocalan v soudní síni ve speciální kleci z neprůstřelného skla |
 Abdullah Ocalan při v soudní síni za mimořádných bezpečnostních podmínek |
 Příbuzní obětí, které přišly o život během kurdských rebelií, oslavují v Ankaře potvrzení rozsudku nad kurdským vůdcem Abdullahem Ocalanem |
