"Jde o Jaromíra Lukeše, Davida Vaculíka, Ivo Müllera a Václava Cojocaru. Jaromíra Lukeše známe již několik let jako aktivního neonacistu. Kromě něj pro nás byly zpočátku aktivity tří dalších obviněných velkou neznámou," říká člen Antify, který odmítl zveřejnit své jméno. Redakce MF DNES je ale zná.
Jak dlouho už monitorujete neonacistickou scénu v kraji?
Neonacistické skupiny monitorují radikální antifašisté od jejich aktivizace. To znamená od začátku 90. let. V našem kraji monitoring dělaly různé skupiny, výsledky jejich aktivity byly řekněme různorodé. Od založení místní pobočky Antifašistické akce v Ostravě probíhá pečlivý monitoring. Naše práce navazuje částečně na předchozí aktivity, ovšem snažíme se informace zasadit více do celorepublikového kontextu a díky provázanosti skupin Antifašistické akce (AFA), která sahá až za hranice ČR, probíhá efektivní výměna dat a informací.
Kolik lidí se podle vás k nacionalistům v současné době v Moravskoslezském kraji hlásí?
V Moravskoslezském kraji funguje několik takových organizací. Z těch neregistrovaných například Národní odpor nebo Autonomní nacionalisté a lokální nacionalistické spolky, z těch registrovaných se jedná o Dělnickou stranu a Dělnickou mládež. Nějaké vyhraněné dělení je ale naprosto nesmyslné. personálně se tyto organizace překrývají. K tomu musíte přičíst neonacistické kapely a s tím související subkulturu. Vůdčích a opravdu organizovaných aktivistů, kteří organizují demonstrace, koncerty a spolupracují s celorepublikovým hnutím, je jen několik.
Kolik z nich se podle vás účastní pravidelných akcí v celé zemi, například pochodů?
Číslo i personální obsazení kulminuje dle povahy akce. V Přerově bylo asi 40 aktivistů především kolem rasistické části hooligans FC Baník Ostrava, na květnové akci Dělnické strany v Brně bylo asi 20 lidí kolem Autonomních nacionalistů, Národního odporu a Dělnické mládeže. Národní odpor ve Slezsku měl v rámci struktur Národního odporu vždy poměrně specifické postavení. Jeho aktivisté nepatřili do užšího spolku neonacistů okolo koncertů a mejdanů pořádaných českými pobočkami a jejich politika, aktivity nebo i grafické ztvárnění propagačních materiálů se lišily od ostatních poboček, za což byli nejednou kritizováni.
Jak je na tom podle vašeho názoru nyní neonacistická scéna v kraji? Přibývají členové, nebo jejich počty stagnují, případně - jak ovlivnil hnutí útok ve Vítkově?
Jak ovlivnil útok ve Vítkově lokální scénu, si nyní neodvážíme popisovat. Je příliš brzy na nějaké jednoznačné závěry. Ideové zázemí útoku bude na místě hledat ve vzájemně názorově prorostlém a personálně se prolínajícím konglomerátu Národního korporativismu, Národního odporu, Autonomních nacionalistů a Dělnické strany s přihlédnutím k místním specifikům neonacistické scény ve Slezsku.
Co byste řekl o čtyřech obviněných v kauze Vítkov?
Jedná se o Jaromíra Lukeše, Davida Vaculíka, Ivo Müllera a Václava Cojocaru. Jaromíra Lukeše známe již několik let jako aktivního neonacistu, dříve spojeného s již zaniklou organizací Národní korporativismus, registrovaného spolku, který se pohyboval na pomezí neonacismu a neofašismu. Kromě Lukeše pro nás byly zpočátku aktivity tří dalších velkou neznámou, v čemž nás utvrzovaly i informace v médiích, které líčily Lukeše jako neonacistického fanatika ochotného udělat cokoli.
A co další tři obvinění?
Zbývající tři zadržení byli charakterizováni nejčastěji jako slušní hoši, co zdraví a pomohou s nákupem do schodů. Velkým překvapením pro nás pak bylo zjištění, že se na neonacistických akcích objevovali v minulosti ještě častěji než Lukeš. Ivo Müller a David Vaculík se objevili již z kraje roku 2006 jako pořadatelé demonstrace Národního odporu (NO) v Bruntále. Vaculík dokonce mluvil jako zástupce NO do médií. Ve stejném roce se oba ukázali s mávajícími prapory v barvách hitlerovské trikolory s nápisem Národní odpor na demonstraci v Praze. Ve stejný čas se po jejich boku na demonstracích objevuje i Václav Cojocaru, Müllerův a Vaculíkův spolužák z Horního Benešova. Minimálně v Müllerově a Vaculíkově případě se nejedná o nějaké bezejmenné pěšáky bez vazeb, ale o aktivisty Národního odporu. Že čtyři obvinění nejsou bezvýznamnými navedenými loutkami, ale že naopak patří k aktivním propagátorům neonacismu a rasismu, dobře dosvědčuje naše fotogalerie z neonacistických akcích z posledních let, které lze vidět na webu http://www.antifa.cz.
Byli to podle vás aktivní nacionalisté?
Podle nás to jsou významní regionální neonacisté a minimálně Lukeš byl zapojený do celorepublikových struktur.
Sledujete také, zda jsou tito čtyři, ale nejenom oni, napojeni na Dělnickou stranu, nebo to není to, co vás zajímá?
Samozřejmě to díky aktivitě Dělnické strany sledujeme. Například Jaromír Lukeš se velmi dobře zná s některými předními členy Dělnické strany v Ostravě. Jde například o Ivetu Machovou, zaměstnankyni ostravské VŠB nebo Beneditka Váchu. Ti s Lukešem působili v již zaniklé organizaci s názvem Národní korporativisté a potkávali se na regionálních akcích této skupiny. Vaculík podle médií Dělnickou stranu sponzoroval a všichni čtyři se akcí Dělnické strany účastnili.
Proč podle vás policie dosud nedopadla pachatele dřívějších žhářských útoků na Romy, ale i dalších incidentů?
Objasnění žhářského útoku z Vítkova a tlak na jeho vyšetření je výsledek politického a mediálního tlaku. V Moravskoslezském kraji se oběťmi stávají často Romové. Vlna útoků zápalnými lahvemi se poprvé odehrála v devadesátých letech minulého století, většina jich skončila pouze ohořelou fasádou, při jednom byla ale popálena starší žena. Druhá vlna se odehrála v letech 2008 až 2009 v Moravském Berouně, Bruntále a ve Vrbně pod Pradědem. Útoky byly vedené jako obyčejná majetková kriminalita.
Jaká je podle vás budoucnost nacionalistů v kraji a v zemi? Očekáváte nárůst jejich základny?
Počty neonacistů dle našich poznatků nestoupají, spíš se to už po léta pohybuje po jakési sinusoidě, teď se zrovna nacházíme v bodě, kdy dlouhodobě kulminující aktivita začíná opadat, silně klesá počet lidí na demonstracích a u řady předních aktivistů se objevuje deziluze z malé intelektuální kvality a ochoty k vytrvalé práci mezi "řadovou základnou".
Ještě k té dokumentaci účastníků nacionalistických pochodů - kolik nacionalistů nyní dokážete takto identifikovat, můžete říci, zda máte své informátory i mezi nacionalisty?
Díky celorepublikové působnosti a charakteru naší organizace dokážeme úspěšně identifikovat skutečně velké množství osob. Celkové číslo by ale bylo naprosto nevypovídající, protože by zahrnovalo jak významné aktivisty tak jedince, kteří se mezi neonacisty párkrát objevili a měli to "štěstí" že si toho někdo povšiml. Co se týče informátorů v neonacistických strukturách, tak řeknu jen, že když bude někdo pečlivě analyzovat dlouhodobé výstupy na antifa.cz, musí dojít k závěru, že někdy jsou naše informace až neuvěřitelně detailní, jinde jsou detailní méně a z některých míst prakticky chybí. Na druhou stranu není možné informace přímo z prostředí neonacistů nějak vyzdvihovat nad ostatní, byl byste asi překvapen, kolik fotografií na webu antifa.cz pochází z veřejných zdrojů.
Měli jste nějaké informace o pachatelích útoku ve Vítkově ještě předtím, než policie obvinila čtyři nacionalisty?
Konkrétní informace nebyly. Neměli jsme jistotu, že útok pochází z neonacistického prostředí, ale pokud bychom přijali myšlenku že z něj pocházejí, tak jsme byli schopni zúžit výběr na přibližně třicet osob a mezi nimi by byli i ti čtyři, co jsou dnes ve vazbě. Vaculíka a Cojocaru jsme ale do doby, než byli zatčeni, ani neznali jménem. Na druhou stranu již krátce po útoku jsme zpracovali materiál o místní neonacistické scéně a jeho součástí byla i skupinová fotografie patnácti neonacistů, na které byli všichni později zadržení.
Ačkoli se tvrdí, že tady ne severní Moravě je poměrně tvrdé a početné jádro nacionalistů, velké akce se většinou v poslední době konaly v jiných částech země, například v Janově - čím si to vysvětlujete?
Aktivisté z Ostravska se samozřejmě objevují na akcích celorepublikového významu, jako byl pokus o pogrom loni v Janově nebo ten dubnový v Přerově. To jsou akce, které mobilizují ty nejaktivnější z hnutí. Na regionální bázi se ale neonacisté také aktivizovali. V roce 2009 zorganizovali dvě neohlášené spontánní akce aktivisté kolem Národního odporu. Začátkem května se jednalo o pokus o napadení demonstrace Romů na Masarykově náměstí, kde probíhala manifestace proti žhářskému útoku ve Vítkově. Počátekem června zase spontánní demonstrace za zadržené kamarády v centru Ostravy. Proč se na Ostravsku nekonají větší akce celorepublikového charakteru, nevíme přesně. Co víme zcela jistě je to, že organizátoři Janova chtěli další podobnou akci pořádat právě na Ostravsku a plánovali ji na únor tohoto roku. Víme o tom, že probíhala komunikace s místními neonacisty, ale z celého plánu nakonec sešlo. Přesný důvod neznáme, na základě informací, které máme, můžeme spekulovat, že to bylo z důvodu malé ochoty a lenosti místních aktivistů spolu se zadržením většího počtu Havířovských a Ostravských neonacistů, kteří koncem roku 2008 v Havířově způsobili těžká zranění mladému Romovi.
