Poslanci nejprve obuvnické firmy potopili, aby je potom museli pracně zachraňovat.
Napravit chybu se jim ale neštěstí podařilo, takže výrobci, kteří používají polymery, už neuvažují o zrušení asi 1 500 pracovních míst ve Zlínském kraji a odchodu na Slovensko .
"Je to vítězství zdravého rozumu a podpory firem, nad jinou motivací, o které nechci spekulovat," reagoval ředitel zlínské společnosti Promens Robert Zatloukal.
"Pokud by to neprošlo, prodal bych tady stroje a působil bych jen na Slovensku, kde už máme provozovnu," podotkl Pavel Kubina, spolumajitel společnosti Moravia Plast, která také sídlí ve Zlíně.
Strašákem těchto výrobců se stala novela zákona o prevenci a omezování znečištění, která v původní podobě kladla stejně přísné požadavky na obří chemičky i malé a střední firmy, jež používají polymery. Do této kategorie spadají převážně obuvnické společnosti.
Požadovala po nich takzvané integrované povolení, jehož vyřízení vyjde asi na 100 tisíc korun a musí se při každé změně výrobního programu aktualizovat. Pro nevelké obuvnické podniky by to znamenalo další byrokratickou i finanční zátěž, kterou už odmítli podstoupit.
Proti změně zákona byla většina ODS i premiér Nečas
A nakonec nebudou muset. Senát poslancům zákon vrátil změněný v tom, že se nevztahuje na společnosti používající polymery. A poslanci takto upravenou novelu tento týden po velmi vyhrocené diskusi schválili.
"Podařilo se zachránit obuvnický průmysl," shrnul šéf poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík.
Většina členů jeho klubu i sociálních demokratů byla pro. Naopak v ODS byly souhlasné hlasy v menšině. Proti byl například i premiér Petr Nečas.
O tom, že poslanci rozhodli správně, jsou přesvědčeni i odborníci, kteří stojí jednoznačně na straně středních a menších výrobců používajících polymery.
Ty jsou totiž ideálním materiálem na lité podešve. Téměř se nedají ochodit, proto se používají u sportovní i vycházkové obuvi. Navíc jsou ekologické.
"U poslanců se projevila úcta k technologii i k práci," myslí si zlínský vysokoškolský pedagog a viceprezident České obuvnické a kožedělné asociace Petr Hlaváček. "Mám také vnitřní potěšení z toho, že se budu moci bavit s odborníky v jiných státech, kde platí rozumná legislativa. Zahraniční kolegové nechápali tuto aktivitu," dodal.
Ministerstvo svou verzi dál hájí
Novelu navrhlo ministerstvo životního prostředí, aby vyhovělo předpisu Evropské unie. Ten byl však natolik vágní, že si ho stát i výrobci vykládali různě. Poslanci se nakonec postavili na stranu firem, přestože ministerstvo hájí původní verzi novely.
"Ministerstvo disponuje řadou podkladů, které podporují dosavadní přístup," zdůraznil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
"Z odborného hlediska je to nesmysl," oponuje Hlaváček.
Situace byla ve Zlínském kraji o to citlivější, že plastikářská i obuvnická výroba tady mají dlouholetou tradici už od dob Tomáše Bati. Hustota výrobců je zde mnohem vyšší než jinde. Právě proto odsud zaznívaly nejostřejší reakce.
K definitivnímu klidu nejen zdejších výrobců je ještě potřeba pod novelu zákona připojit podpis prezidenta.
