Příkladem Updikeovy popularity budiž výběr jeho povídek Milenci a manželé, který pro odeonský Klub čtenářů edičně a překladatelsky připravil Antonín Přidal – svazek vyšel v roce 1984 nákladem 146 tisíc výtisků.
Počátkem dubna roku 1986 přijel John Updike do Prahy. Před zcela zaplněnou posluchárnou proslovil přednášku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. A také přijal pozvání na autogramiádu do (dnes již neexistujícího) Knihkupectví bratří Čapků, které v Jugoslávské ulici na Vinohradech vedl agilní a odvážný Petr Koháček, jenž se po listopadu 1989 vypravil na dráhu poslaneckou a politickou.
K těm fotografiím jen několik věcných poznámek. Na FF UK Johna Updikea uvedl a vedle něho pak při přednášce seděl amerikanista Miroslav Jindra.
Na snímku z autogramiády, na němž spisovatel komusi podává knižní svazek, se vpravo za Updikem sklání dnes renomovaný překladatel Pavel Dominik. Zmíněný knihkupec Koháček se nachází na fotografii, na níž Updike podepisuje knihu ve společnosti československé a americké vlaječky; Koháček je ten vpravo v pozadí. A konečně ta "máznutá" figura vyskytující se vlevo za Updikem, jenž zrovna připojuje svůj autogram na podpisovou zeď, která v knihkupectví byla, to je Jaroslav Kukal - předčasně, tragicky zesnulý fotograf, jenž těsně po převratu působil v Lidových novinách, avšak v 70. a 80. letech byl disidentem (vystupoval i s legendární undergroundovou skupinou DG 307).
John Updike, narozený 18. března 1932 v novoanglické protestantské rodině v pensylvánském městečku Shillington, byl především prozaikem, ale rovněž esejistou a kritikem, také ovšem psal básně. Výbor z nich, v přetlumočení Pavla Šruta, vyšel česky pod názvem Domácí biograf v roce 1988. Vzpomínku zakončeme citací básně Omega:
Ta nenápadná pouta, která lstí
k letu času přivázala mé zápěstí,
náramek a uvnitř neúprosný kámen,
naoko mírný, krutý však svým klamem;
želízka scvakla a mohu si být jist:
nespatřitelný lovec jde si pro kořist.
