Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Tisíce lidí daly ve Srebrenici poslední sbohem blízkým

  19:26aktualizováno  19:26
Byl to nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války. Srbové v roce 1995 zavraždili v bosenské Serebrenici až osm tisíc mužů a chlapců. Dnes, po čtrnácti letech, se do města sjely desetitisíce lidí. Chtěli si tragédii připomenout a pohřbít 534 obětí vyzvednutých nedávno z masových hrobů.

Rakve s nově identifikovanými ostatky 534 zabitých muslimů v Srebrenici (11. července 2009) | foto: Reuters

Tisíce lidí od rána procházely mezi řadami rakví. Příbuzní mrtvých chtěli říct sbohem svým blízkým ještě před tím, než je uložili k poslednímu odpočinku vedle dalších 3 297 hrobů na pamětním hřbitově v Potočari.

Pohřeb nově identifikovaných ostatků zabitých muslimů v Srebrenici (11. července 2009)

Každý rok v Bosně nacházejí další a další těla v masových hrobech. Odborníci je identifikují podle DNA. Pak se pohřbívá. Masakr ve Srebrenici byl nejhorší kapitolou balkánských válek z poloviny 90. let minulého století.

Pohřeb nově identifikovaných ostatků zabitých muslimů v Srebrenici (11. července 2009)

Srebrenica byla za války v roce 1993 jako muslimská enkláva na srbském území vyhlášena jednou z takzvaných bezpečných zón OSN. Hlídaly ji nizozemské jednotky, které ale nedokázaly vzdorovat srbským vojákům.

Ti začali Srebrenici ostřelovat 6. července 1995. O pět dní později město obsadily jednotky pod velením tehdejšího vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče.

Rakve s nově identifikovanými ostatky 534 zabitých muslimů v Srebrenici (11. července 2009)

Ženy, děti a starce Srbové oddělili, ale na osm tisíc srebrenických mužů ve věku zhruba od 15 až 75 let pod záminkou, že hledají válečné zločince, povraždili a jejich těla svezli do masových hrobů. Byla to genocida, rozhodl v roce 2007 mezinárodní soudní dvůr. Zároveň ale konstatoval, že za etnickou čistku nenese přímou zodpovědnost Bělehrad.

Potrestejme viníky, jinak nebude smíření

Srbský premiér Mirko Cvetkovič v souvislosti s dnešním smutným výročím prohlásil, že podmínkou pro usmíření v oblasti bývalé Jugoslávie je potrestání těch, kteří nesou za srebrenický masakr odpovědnost.

Pohřeb nově identifikovaných ostatků zabitých muslimů v Srebrenici (11. července 2009)

"Odsouzení těchto zločinců je jednou z hlavních podmínek usmíření a obnovení trvalého míru v tomto regionu," zdůraznil v prohlášení, které bylo zveřejněno v Bělehradu.

Ratko Mladič spravedlnosti pořád uniká. Další předpokládaný hlavní viník, tehdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič, je už naopak v Haagu. Srbští policisté ho chytili loni v létě v Bělehradu. Léta žil s falešnou identitou, vydával se za léčitele a tvář skrýval za hustým plnovousem. Teď čeká v cele tribunálu pro bývalou Jugoslávii na zahájení procesu.

Srebrenická genocida

Srebrenica leží na východě Bosny. Před válkou měla kolem pětatřiceti tisíc obyvatel, ze tří čtvrtin muslimských Bosňáků. V roce 1993 se stala bezpečnou zónou OSN, což mělo znamenat, že zdejším muslimům nehrozí žádné nebezpečí. V zóně o rozloze asi 150 čtverečních kilometrů postupně žilo až 45 tisíc muslimů, z poloviny uprchlíků z okolních oblastí.

První informace o genocidě na veřejnost pronikly 16. července 1995, rozsah masakru ale vycházel najevo jen pomalu. Srbové navíc tehdy v létě vykopali těla obětí z původních hrobů a převezli je jinam, aby zakryli stopy.

Jako první přijala politickou odpovědnost nizozemská vláda Wima Koka. Ta iniciovala vytvoření expertní zprávy, z níž v roce 2002 vyplynulo, že za masakr nesl odpovědnost jak Haag, tak OSN. Nizozemsko, jehož nedostatečně vyzbrojení vojáci jednotek OSN měli zónu chránit, k masakru přispělo tím, že situaci podcenilo.

Vláda bosenské Republiky srbské se poprvé k masakru přiznala až v červnu 2004, kabinet Srbska a Černé Hory podobný krok učinil až o rok později, krátce po odvysílání záběrů, na nichž srbské polovojenské jednotky zabíjejí srebrenické muže. Před haagským tribunálem bylo v souvislosti se Srebrenicí obžalováno asi dvacet lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Astroláb, který archeologové objevili ve vraku portugalské lodi u pobřeží Ománu.
Archeologové objevili unikátní astroláb, navigoval s ním i Vasco da Gama

Archeologové vyzvedli z vraku lodi u pobřeží Ománu jeden z nejstarších dochovaných navigačních nástrojů. Takzvaný astroláb ležel na palubě portugalského...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.