náhledy
Ze druhé světové války si odnesly nemoci a hluboká traumata, za která se jim dosud nikdo neomluvil. Řeč je o tisících žen z Číny, Koreje a dalších asijských zemí, které si japonští vojáci odvlekli do svých pevností, aby si ve volných chvilkách mohli "povyrazit". Když nezvaní hosté vtrhli do domu Chao Jüe-lien, bylo jí sedmnáct let. Některé dívky však postihl stejný osud v době, kdy jim bylo sotva patnáct.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Její skromný vesnický příbytek zdobí obrázky nemluvňat. Na první pohled nezvyklá dekorace však odkazuje na nejtěžší ránu, která může ženu v životě postihnout. Jüe-lien je neplodná a její blízcí jsou přesvědčeni, že za tím stojí těžké týdny sexuálního otroctví.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Některé z žen, které v dětství nedobrovolně sloužily jako společnice japonských vojáků, se o svém utrpení zdráhají mluvit. Korejka Kim Pok-tonk zvolila opačnou cestu. Během druhé světové války musela sexuálně uspokojit zhruba 15 Japonců denně, o víkendu prý ještě mnohem víc. Vyrovnání s minulostí teď drobné ženě usnadňuje umění. Fotografovi agentury Reuters ukázala svou malbu jménem "Den, kdy odvedli čtrnáctiletou dívku".
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Dvacet těžkých dní v japonské pevnosti prožila také Číňanka jménem Chao Ťü-siang. Tak jako řada dalších žen, které za druhé světové války stihl stejný osud, dnes žije na venkově a potýká se s finančními problémy. Zatímco někdejší sexuální otrokyně v Jižní Koreji dostávají podporu od vlády, na ty čínské se v Pekingu zapomnělo. Zřejmě kvůli snaze urovnat vztahy s Tokiem.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Ťü-siang však na své problémy není sama. Může se spolehnout aspoň na podporu svých sousedek z drobné čínské vesničky Ku-Čcheng. O její minulosti tady všichni vědí a je jim jasné, že si Ťü-siang svůj osud nevybrala.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Korejka Li Ok-sun však odvahu na návrat mezi sousedy dlouho neměla. Reportérovi agentury Reuters ukázala fotografii, která vznikla v roce 1947 - dva roky po válce. Žádala tehdy o čínské občanství, do rodné Koreje se styděla vrátit. V Číně žila před návratem do své rodné země až do roku 2001.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Chytili mě za ruku a táhli na vojenské letiště, líčí Li Ok-sun svůj únos z roku 1942. Na letecké základně zažila své první znásilnění, během války vystřídala ještě několik japonských základen.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Místa, kde dívky z Číny a Koreje celé dny sloužily k uspokojení vojáků, dnes zejí prázdnotou. Jedna z opuštěných japonských pevností se krčí třeba ve vesnici Si-pchan v čínské provincii Šan-si.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Právě tady, v malé kobce s výhledem do zahrady, musely unesené dívky přijímat i patnáct japonských vojáků za den. "Pokud vojáci běhají v dešti a větru střel, riskují své životy. Pokud chcete, aby si v takové situaci odpočinuli, je systém žen k rozptýlení nezbytný. To pochopí každý," omlouval trýznění sexuálních otrokyní před dvěma lety starosta japonské Ósaky.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Jednou z "nezbytných" žen byla i Žen La-ne. Ve srovnání s mnoha jinými sexuálními otrokyněmi měla štěstí, ze zajetí se dostala po dvaceti dnech. Vyplatila ji matka. Japonci za La-neinu svobodu žádali rýži a mouku.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Žen se později vdala, vychovala dceru a tři syny. Celý život marně čekala na podporu od čínské vlády nebo aspoň zdvořilostní návštěvu státních úředníků. Dnes už podle svých slov čeká jen na smrt. Aby svým blízkým na sklonku života nepřidělávala starosti, má už doma v kufru připravený i rubáš.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
O sexuální otrokyně z Koreje, které přišly o své nejbližší a nemají kam jít, pečuje nezisková organizace. Otevřela pro ně ubytovací středisko "Náš domov", kde mohou ženy v klidu dožít. Jednou ze dvanácti obyvatelek je Kil Won-ok, která ve vojenském nevěstinci nedobrovolně sloužila už od roku 1940.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Kil Won-ok se při nuceném sexu s vojáky nakazila syfilidou, z japonské pevnosti si odnesla i pokročilá nádorová onemocnění. Lékaři ji odebrali dělohu, Korejka tedy nemohla mít děti. Dnes se za pomoci aktivistů účastní pravidelných protestů v Soulu, kde tlačí na japonskou vládu, aby se sexuálním otrokyním omluvila.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Se svým osudem se v Jižní Koreji svěřilo 238 bývalých sexuálních otrokyní, dnes jich žije už jen 47. Před japonskou ambasádou v Soulu se na jejich podporu každou středu schází stovky lidí.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Podle některých odhadů držela japonská armáda během druhé světové války až 200 tisíc žen, jejichž úkolem bylo postarat se o ukojení sexuálních tužeb vojáků. Kromě Číny a Koreje pocházely i z Filipín, Thajska nebo Tchajwanu. Několika otrokyním se loni během návštěvy Jižní Koreje poklonil i papež František.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters
Na oficiální omluvu od Japonska však ženy i 70 let po válce zatím čekají marně. Od začátku letošního roku přitom zemřelo už osm sexuálních otrokyň z Koreje. Podle jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje má Tokio letos poslední příležitost omluvit se, dokud alespoň některé z žen ještě žijí.
Autor: Kim Kyung-Hoon, Reuters