Ulice íránských měst dnes zaplavila procesí šíitských muslimů, kteří si připomínali mučednickou smrt imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda a syna chálífy Alího, zakladatele šíitské větve islámu. Mnoho účastníků procesí se rytmicky tlouklo do hrudi a ramena si bičovalo kovovými řetězy. To je jeden z nejviditelnějších rituálů provázejících tento svátek.
V Teheránu řada mužů v procesích v pohnutí plakala. Ženy průvody věřících sledovaly z chodníků a balkonů. V čele procesí šli mladí muži nesoucí černé, zelené a červené vlajky. Černá značí smutek, zelená islám a červená symbolizuje mučednictví.
Do irácké Karbaly ležící asi 110 kilometrů jižně od Bagdádu, kde je mauzoleum imáma Husajna, přišlo podle oficiálních odhadů téměř dva miliony poutníků. Přicházeli většinou z Iráku, ale také z Íránu, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kuvajtu, Ománu, Pákistánu či Tanzanie.
"Má cesta sem byla aktem víry, snažíme se pomoci imámu Husajnovi zvítězit," řekl pětatřicetiletý Džuád z Iráku. Připomněl, že šíitské společenství každoročně znovu sehrává prohranou bitvu šíitů proti vojskům sunnitského chálífátu Umajjovců.
Tradice praví, že na konci bitvy u Karbaly byl poražený imám Husajn sťat a jeho tělo vojáci zohavili jako trest za to, že odmítl přísahat věrnost vítězi.
Poutníci se bičují a uštědřují si rány šavlemi. To má symbolizovat jejich výčitky, že nedokázali Husajna zachránit.
Šestačtyřicetiletý Bašír Nadžím z Iráku ujišťuje, že se již devět let zraňuje na hlavě dlouhým nožem. "Nikdy jsem necítil bolest. Plním jen svou povinnost," říká oděn v tunice zbrocené krví.
V irácké Karbale na bezpečnost věřících po řadě teroristických útoků z minulých let dohlíželo téměř 30 tisíc vojáků a policistů. V úterý irácké úřady zakázaly ženám vstup do čtvrti Kázimíja na západě Bagdádu, kde je nejvýznamnější šíitské mauzoleum v hlavním městě. Stalo se tak po nedělním sebevražedném útoku, při němž atentátnice zabila nejméně 35 lidí. - čtěte Sebevražedná atentátnice zabila u irácké mešity nejméně 35 poutníků
Bezpečnostní kontrola žen podle mluvčího bagdádských bezpečnostních sil trvá moc dlouho, a navíc není k dispozici dostatek policistek, které by ženy mohly prohledávat.
