Čtvrť Marxloh proslula jako oblast se sociálními problémy. Také díky mešitě, která pojme na 1 200 lidí, se zde rozvinul příkladný dialog mezi muslimy, katolíky a protestanty. "Je to znamení integrace muslimské komunity, která dává najevo, že tu žije a chce tu praktikovat své náboženství," řekl starosta Duisburgu, konzervativec Adolf Sauerland.
Mohutná budova vyrostla za tři a půl roku, na půdorysu čtyřicet krát dvacet metrů byla vystavěna jako klasická osmanská kopulovitá mešita. Stavba pohltila 7,5 milionu eur, tedy téměř 190 milionů korun. Přes tři miliony poskytla Evropská unie, přispěly také místní úřady a různé náboženské a občanské skupiny.
Mešita vyrostla hlavně proto, aby pomohla návštěvníkům přilnout k nové vlasti, kterou je Německo, zdůraznil předseda místní turecké obce Mehmet Özay.
Mešita má sloužit jako místo setkávání lidí různých vyznání. Aby se zamezilo případným protestům, byly po dohodě všech zainteresovaných odstraněny jejich možné příčiny. Z minaretu kupříkladu nebude muezzin svolávat k modlitbám, aby nerušil okolí.
Nová dominanta se může pyšnit také honosným interiérem, jemuž vévodí bohatě zdobená 23 metrů vysoká hlavní kopule. Nohy zutých věřících hřeje rudý koberec se zlatými ornamenty. Součástí objektu je také kavárna, knihovna a seminární místnosti, v nichž se vyučuje němčina a islám.
Otevření mešity se obešlo bez incidentů, které obvykle podobné ceremoniály v Německu provázejí. Naposledy tomu tak bylo minulý týden při otevření mešity ve východní části Berlína, kde proti sakrálnímu objektu protestovalo na 200 místních obyvatel a protimuslimských aktivistů.
