Gerilová válka ve Vietnamu trvala třicet let. Jednotky prezidenta Ho Či Mina bojovaly nejprve proti koloniální Francii, poté proti USA a nakonec proti jednotkám jihovietnamské vlády. Jako vietnamská válka je označována část konfliktu, od roku 1960.
Základem pro intervenci USA, přesvědčených o nezbytnosti boje proti šíření komunismu v Asii, se stala dohoda o přátelství a vzájemné pomoci, kterou uzavřely s jihovietnamskou vládou v dubnu 1960. Zbraně na jih Vietnamu ale USA dodávaly už od roku 1950, sever Vietnamu zásobovaly zbraněmi Sovětský svaz a Čína.

Bomby amerického letectva dopadají před jihovietnamskými vojáky během bitvy o Khe Sanh v březnu 1968.
Otevřená válka se rozhořela po přestřelce mezi americkým torpédoborcem Maddox a severovietnamskými torpédovými čluny 2. srpna 1964 v Tonkinském zálivu.

Vietnamské ženy a děti se v lednu 1966 krčí v bahnitém kanálu poblíž Bao Trai, schovávají se před těžkou palbou Vietkongu.
Americká armáda poté zahájila nálety na území severního Vietnamu a na jihu vystupňovala hon na partyzány. Maximální nasazení měly USA ve vietnamské válce v roce 1968, kdy v džungli bojovalo přes půl milionu amerických vojáků.

Jihovietnamští vojáci s americkými poradci odpočívají nad ránem na začátku ledna 1965 v bažině džungle u města Binh Gia po napjaté noci, kdy se připravovali na útok Vietkongu.
USA se stáhly v roce 1973, ale válka skončila až 30. dubna 1975, kdy severovietnamští vojáci vjeli na sovětských tancích do Saigonu (dnes Ho Či Minovo Město) a jihovietnamský prezident podepsal kapitulaci.

Jihovietnamský mariňák drží v náručí svého spolubojovníka, který utrpěl vážná zranění, když byli přepadeni členy Vietkongu v polích s cukrovou třtinou nedaleko Saigonu.
Američané na Vietnam svrhli na 45 milionů tun bomb, z jeho území vytvořili "laboratoř", která otestovala účinky 72 milionů litrů herbicidů; nejznámějším z nich byl Agent Orange, kterého rozprášili 41,8 milionu litrů.

Buddhistický mnich Quang Duc se 11. června 1963 upálil na ulici v Saigonu na protest proti údajné perzekuci buddhistů jihovietnamskou vládou.
Tyto herbicidy zničily vegetaci v rozsáhlých oblastech a na řadu desetiletí je zamořily, stejně jako nevybuchlé miny a bomby, které zabíjí a mrzačí Vietnamce dodnes.

Jeden z nejslavnějších snímků z vietnamské války zachycuje zděšené děti při útěku před napalmem, kterým letadla Jižního Vietnamu zaútočila 8. června 1972 na údajné skrýše Vietkongu poblíž Trang Bang.
Podle loňské studie nadace amerických vietnamských veteránů a vietnamského ministerstva obrany zabily tyto "zapomenuté" miny a bomby od roku 1975 přes 42 tisíc lidí.