Studii s tímto objevem má zítra zveřejnit britská revue Nature.
Minulý měsíc sonda Phoenix vypátrala na Marsu led - poblíž pólu, avšak hluboce zmrazený a pokrytý rudým prachem. Podle týmu amerických vědců je led jen pozůstatkem z dob, kdy na rudé planetě panovalo teplejší a vlhčí počasí. - čtěte Sonda Phoenix zřejmě vyfotila led při povrchu Marsu
Stopy po působení vody na silikátových nerostech z povrchu planety mohli vědci pozorovat prostřednictvím spektrometru a dalších přístrojů družice Mars Reconnaissance Orbiter. Tyto fylosilikáty bývají formovány za relativně nízkých teplot, okolo 100 až 200 stupňů Celsia, což umožňuje odvodit, že Mars býval svého času nejen dost vlhký, ale i docela prohřátý.
"Znamená to, že býval obyvatelný?" ptá se jeden ze spoluautorů studie, John Mustard z Brownovy univerzity v Providence na Rhode Island. "Nebyl to žádný vřící kotel, ale po dlouhou dobu tu panovalo vlídné a vlhké prostředí," tvrdí.
Tyto poznatky jsou v souladu s analýzami poskytnutými sondou Phoenix, která kromě ledu nalezla i zásadité prostředí, které by mohlo napomáhat udržení života.
"Tyto výsledky ukazují na bohatou různorodost prostředí, umožňující případný vznik života v epoše před 4,6 až 3,8 miliardami let," usoudili vědci.
Odborníci předpokládají, že oceány, které kdysi pokrývaly pláně Marsu, se vypařily poté, co zřídla dříve relativně hustá atmosféra planety.
Jiná studie, publikovaná v Nature Geosciences, dospěla ke zjištění, že vlhké podnebí přetrvávalo na Marsu po dlouhou dobu. Zjistila důkazy, že koryta řek vytvářela delty na místech, kde se vlévala do kráterových jezer.
"Rozetření jílů na někdejších březích jezer ukazují, že stojící voda tu musela přetrvat po tisíciletí," uvedl Bethany Ehlmann z Brownovy univerzity. Jíly jsou podle něj bezvadné právě pro vystopování pozůstatků organických látek. Pokud tedy život na Marsu vznikl, největší šance jej vystopovat se patrně zachovaly v někdejší deltě.
