Věřící z celého světa si už několik dnů připomínají nejvýznamnější křesťanský svátek - ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do Jeruzaléma a nedalekého Betléma ve Svaté zemi přijely desítky tisíc poutníků, kteří se přišli poklonit do baziliky Narození Páně.
Jeruzalémské chrámy se při sobotní vigílii zaplnily davy věřících (22. dubna 2011)
Chrám narození Páně v Betlémě (23. dubna 2011)
Velikonoce v Jeruzalémě (23. dubna 2011)
Ovšem i ti věřící, kteří se do Izraele nemohli vypravit, navštěvovali chrámy ve svých zemích. Sobotní vigilie, které v moskevském pravoslavném kostele celebroval patriarcha Kirill, si kupříkladu nenechal ujít ani ruský prezident Dmitrij Medveděv s manželkou, s chotí přišel také premiér Vladimir Putin.
Kostely se zaplnily i v dalších zemích po celém světě a a mnoha místech se také už od Zeleného čtvrtka pořádají procesí, v nichž věřící napodobují poslední Kristovy dny. Řada Filipínců se tradičně nechala přibít na kříž, aby si v bolesti, kterou jim způsobí hřeby v rukách a nohách a několikahodinové mučení na kříži, připomněli Ježíšovo utrpení před smrtí. (více zde)
Ač se to může leckomu zdát nepravděpodobné, právě tento krvavý zvyk vábí na ostrovy v jihovýchodní Asii každoročně tisíce turistů.
Mnoho lidí se o Velikonocích vypraví i do tradičně katolické jižní Evropy, kde se koná mnoho náboženských slavností. Divácky atraktivní je třeba pochod věřících ve Valencii nebo procesí kajícníků z Bratrstva Santa Vera Cruz de San Vicente.
Těmto sebemrskačům z provincie La Rioja se říká Los Picaos a stát se jedním z nich není jen tak. Kdo chce chodit s odhalenými zády po městě a nechat se bičovat, musí splnit několik podmínek. Především to musí být dospělý muž a dále by měl mít potvrzení od faráře, že je věřící.
Španělé si při zvyku Los Picaos připomínají Kristovo ukřižování (23. dubna 2011)
Mnozí cizinci však za nejkrutější velikonoční tradici považují velikonoční pomlázku, jíž se dostává českým a moravským dívkám. Tradici připomínají i zvyky ze středomaďarských měst, kde muži polévají ženy vodou, aby v nadcházejícím roce neuschly. Stejně jako stále ještě v některých vesnicích na Moravě, i zde se místní převlékají do nazdobených krojů.
U nás jsou Velikonoce podobně jako Vánoce považovány především za svátky dobrého jídla a pití. Lidé skupují zboží v obchodech a dlouho dopředu se zásobují hlavně alkoholem. V mnoha domácnostech se dosud pečou beránci a mazance, které se dnes v katolických kostelích při slavnostní mši mohou nechat posvětit.
Tradice barvení vajíček se stále udržuje na řadě míst střední a východní Evropy (22. dubna 2011)
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná speciální křesťanská oslava. Pondělek patří převážně lidovým zvykům. Pro mnohé tyto svátky zůstávají symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do prosluněné přírody.
