Premiér Mirek Topolánek dnes společně s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem položil květiny k Palachově pamětní desce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Podle Topolánka mnoho Čechů nevěřilo, že se proti komunismu dá ještě něco udělat. "Mnozí říkali, že Palachova oběť byla marná. Ale mýlili se," uvedl Topolánek. Dodal, že dvacet let žila vzpomínka na Jana Palacha jen v podzemí, v lednu 1989 se síla jeho oběti připomněla naplno.
"'Palachovým týdnem' od 16. ledna 1989 odstartovala definitivní fáze porážky totality. Mohutné demonstrace, které komunistická policie sice tvrdě potlačovala, ale nedokázala jim zabránit, jasně ukázaly, že vzpomínka na oběť Jana Palacha byla stále živá, byla stále symbolem komunistického útlaku a účinně mobilizovala odpor proti režimu," řekl premiér.
Desítky pamětníků se odpoledne sešly i u Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech. Profesor teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub S. Trojan tam zopakoval pohřební řeč, kterou pronesl při Palachově pohřbu před 40 lety, informuje ČTK.
Palacha si připomněli také v Národním muzeu, vzpomínky se zúčastnil například Tomáš Halík. Na Václavském náměstí Palachovu památku uctila skupina bývalých aktivistů milánského studentského hnutí 60. a 70. let.
Od 18 hodin proběhla vzpomínková bohoslužba, které se zúčastnily desítky lidí. Poté se k Palachově pamětní desce na budově filozofické fakulty vydal průvod se svíčkami.
Dvacetiletý Palach chtěl svým činem vyburcovat společnost proti nastupující normalizaci. Jeho příkladu následoval také student Jan Zajíc, jenž se upálil na pražském Václavském náměstí 25. února 1969.
Palachovo přání konce totalitního režimu v Československu se splnilo až o dvacet let později. Předznamenal jej takzvaný Palachův týden v lednu 1989. Zatímco vládě komunistů "odzvonilo" již v listopadu téhož roku, sovětská okupační vojska odešla ze země až v roce 1991.
