Jeho pohádkový hrdina totiž naletěl: chtěl si u té zvláštní skupiny lidí jen odpočinout - a oni se ho pokusili ukrást.
Před sedmdesáti lety, kdy Ladova klasika vznikala, byl takový obraz Romů v české literatuře a tehdejších médiích naprosto běžný a odpovídal dobovým normám.
Sobotní vtip Novy, vykazující Romy od fotbalu, "kde hrají naši", by tehdy jen těžko vzbudil nějakou pozornost.
Kradou cikáni a politici
Role tuláků a zlodějů byla českým Romům vyhrazena i v oficiálních dokumentech. České četnictvo školily učebnice, kde se například psalo: "Zásadně předstírá každý cikán, že neví, kdy a kde se narodil, jaký jest jeho původ, matky nevědí, kdy a kde se jejich děti narodily."
Brněnský historik Ctibor Nečas, který učebnice zkoumal, tvrdí, že šlo o zcela jednostranný popis: "Citované učebnicové pomůcky vykreslovaly Romy s předem danou averzí pouze jako tuláky, žebráky, zloděje, podvodníky a lháře."
Atmosféra přituhla s nástupem nacismu a vznikem protektorátu. Média už si nebrala vůbec žádné servítky: "Každý zloděj krade, ale političtí korupčníci a cikáni kradou s jakousi vznešenou grandezzou, okořeněnou porcí vysměvačné zlomyslnosti," psal Polední list v roce 1940.
O tři roky později odputovala naprostá většina českých Romů do plynových komor v Osvětimi - holokaust nepřežilo devadesát procent z nich.
Stereotypní obraz Romů se však příliš nezměnil a často k němu přispívaly i stovky let staré pověry. Už z období kolem roku 1500 pochází například první zachovaný záznam o soudu s Romy.
Tehdy byla souzena skupina Romů za to, že ukradla dítě. Přestože se to neprokázalo, předsudek, že "cikáni kradou děti", se udržel až do 20. století. "Možná si někdo vzpomene na babičku, jak říká, že děti mají přijít brzo domů, aby je neukradli cikáni," říká historik Petr Lhotka z Muzea romské kultury, které MF DNES poskytlo citované dokumenty.
Není ani třeba chodit tak daleko: až donedávna nebylo téměř možné v české literatuře či filmu narazit na jinou podobu Roma než tu inspirovanou chronickými problémy části této menšiny: vysokou kriminalitou či ohromnou bídou.
To se přece jen pomalu mění: pokus o popis nepříjemných situací, s nimiž se v životě potkává snad každý Rom, učinila například ČT v pokračování slavného seriálu Nemocnice na kraji města. Zpěvačka Martina Balogová se dostala až mezi posledních pět finalistů soutěže Novy Česko hledá SuperStar. Česká televize má už dva romské reportéry...
"Jenže to jsou dva světy," říká jeden z nich, Richard Samko. "Poznávám to dnes a denně. Jakmile opustím televizi a přijdu někam, kde mě nepoznají, jsem automaticky podezřelý. Asi bych se musel s úplně každým člověkem osobně seznámit."
|
DISKUSE |
