Už osmý ročník prestižní konference se věnuje nejen aktuálním otázkám k zajištění obrany ČR a jejího členství v NATO, ale otevře k diskuzi také bezpečnostní aspekty už rok trvající koronavirové krize.
Největší bezpečnostní hrozbou současnosti zůstává asertivní chování Ruska, zaznělo. „Chceme s Ruskem jednat. Rusko však musí ukázat, že má o dialog zájem a zanechat provokací,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě by se nikdo neměl bát nahlas říci, že Rusko je vážnou hrozbou pro současný geopolitický řád, a to nejen kvůli hybridním hrozbám. Poukázal na ruské jednotky na ukrajinském území nebo na aktivity v Sýrii a Libyi.
„Nesmíme se nechat Ruskem ukolébat, zapomenout na to, co provedlo, a dělat jakoby nic. Udělali jsme to tak v případě Gruzie, v případě Ukrajiny se to nesmí opakovat,“ prohlásil.
Rusko naopak tradičně obhajoval předseda komunistů Vojtěch Filip. “NATO expanduje směrem k Rusku. Ne naopak. Schválně nepoužívám ten eufemismus rozšiřování, ale výraz expanze, protože to expanze je,” řekl s tím, že ČR by měla usilovat o snížení militarizace východní hranice NATO a mezinárodní napětí.
Babišovi a Zemanovi vadí odchod z Afghánistánu
Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) stejně jako prezidentovi Miloši Zemanovi vadí probíhající stahování aliančních jednotek z mise v Afghánistánu. Spojenci chtějí zemi opustit v polovině září.
Potěšila mě solidarita NATO za Vrbětice, vzkázal na konferenci Zeman |
„I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil,“ řekl Babiš. Podle něj má stejný názor na stažení z Afghánistánu více evropských politiků.
Podle šéfa diplomacie Kulhánka by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu země NATO, a tedy i Českou republiku ohrozit. Apeloval, že v zemi je kromě finanční a humanitární pomoci a výcviku bezpečnostních sil důležité udržet i českou diplomatickou přítomnost.
Vojáky by z Afghánistánu v současné době nestahoval ani ministr obrany Metnar, načasování je podle něj nešťastné. “Se stahováním z Afghánistánu se naší nejvýznamnější misí stalo Mali,” konstatoval.
Připomněl, že v současné době se spojenci včetně Česka připravují na výcvik afghánských bezpečnostních sil, který bude po stažení jednotek NATO probíhat mimo afghánské území.
Zeman ve zdravici účastníků varoval, aby se Afghánistán opět nestal útočištěm teroristických skupin, což podle něj hrozí. „Já osobně (stažení z Afghánistánu) to stále považuji za chybu, kterou musíme společně napravit dříve, než se nám vymstí,“ konstatoval.
Pandemie odhalila zranitelná místa
„Pandemie ve velké míře odhalila zranitelnost našich společností a institucí, stejně jako křehkost mezinárodních vztahů,“ vyplývá z expertní analýzy ke konferenci, na které se podílelo 22 oslovených odborníků napříč sférami společnosti. „Pandemie neeliminovala dříve existující hrozby, pouze některé akcelerovala a jiné utlumila,“ uvádí dále dokument.
Analýza ukázala, že zásadní hrozbou, která se dostala do popředí, je i prohlubující se ekonomický propad mezi ekonomicky silnými státy a chudými zeměmi, který ve spojení s problematikou klimatických změn může vést jak k vzniku lokálních konfliktů, tak k nekontrolovatelné migraci a hrozbě radikalizace, xenofobie a rasismu či mezinárodnímu terorismu.
“Covidová krize nám ukazuje, že náš národní krizový systém musí být nastaven lépe. Musí být více provázaný, musí mít jednotné vedení a musí v něm existovat jasná hierarchie,” řekl Petr Pavel, někdejší šéf Vojenského výboru NATO.
Současný systém byl totiž podle něj vystavěn na základě zkušeností z povodní; na komplexnější krize ovšem nestačí. “Proto se z této krize musíme poučit a náš systém na základě zkušeností z ní vylepšit,” dodal.
Pro schopnost adekvátní reakce jsou proto klíčové odpovídající obranné výdaje. „V čase pandemie se jasně ukázalo, že i když české výdaje na obranu neodpovídají potřebám armády, dokázala právě armáda sehrát pozitivní roli v řešení jejích důsledků jak z hlediska personálního, tak logistického,“ shodli se experti.
Za důležité považují, aby se zajištění bezpečnosti nesoustředilo pouze na vojenské složky, ale také na prevenci či rozvojovou činnost.
Aby ČR byla schopná čelit i hybridním a kybernetickým hrozbám, jež nabývají na stále větším významu, je nutné investovat do nových technologií. „Pouze tak budeme schopni reagovat na možné mezinárodní krize a případné konflikty, je proto nutné adekvátně investovat do schopností ve všech doménách – zemi, vzduchu, moři, kyberprostoru i vesmíru,“ uvádí analýza.
Na tradiční konferenci vystoupili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři obrany Lubomír Metnar (za ANO) a zahraničí Jakub Kulhánek(ČSSD), předsedové parlamentních politických stran, ale také zahraniční hosté.
Na dálku se živě připojila německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer, osobně na místě vystoupil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.
Šéfka německé obrany na pražské konferenci zdůraznila úzkou spolupráci Berlína a Prahy v bezpečnostních otázkách. “Vaše bezpečnost je naší bezpečností. Pouze společně v silném NATO a silné EU můžeme zajistit evropskou bezpečnost,” prohlásila.
Mezi experty nechybějí například někdejší šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo František Vrábel, zakladatel datové společnosti Semantic Visions.
Konferenci zakončí politická debata lídrů a zástupců devíti sněmovních politických stran. Mluvit by měli o bezpečnostních a obranných výzvách v příštím volebním období nebo otázce zvyšování výdajů na obranu a modernizace české armády.
