Na Hodonínsku hoří hospodářský les, který je navíc specifický tím, že roste na dunách navátých písků. Oblasti se také říká Moravská Sahara. Les je navíc téměř ze sta procent borovicový.
"Tento typ se zmlazuje velmi špatně, protože borovice musí vždy růst na volné ploše, neroste pod porostem. V přírodě se to děje tak, že les vyhoří a obnoví se v tom vyhořelém, nebo se celý les vykácí, zorá a znovu zasadí," přiblížil Tomáš Žid z lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Obnova jihomoravského lesa se každopádně bez zásahu lidí neobejde. "Pro hospodářský les je hlavní to, že do něj člověk zasahuje stále. Kdyby do něj nezasahoval, tak neroste," řekl Žid.
Doba uklízení spáleniště a vysázení nových stromů podle něj záleží také na tom, kolik stromů oheň přežije. "Můžeme se ale bavit o tom, že jeden hektar jsme při normálním využití techniky a lidských zdrojů schopni zvládnout zhruba za měsíc," dodal. Vzhledem k tomu, že už nyní plameny zasáhly na 200 hektarů, může obnova trvat až sedmnáct let.
Národní park se obnoví sám
Zcela jiný je proces obnovy u přirozených porostů, tedy například u národních parků. Jako příklad může sloužit požár z národního parku České Švýcarsko, kde oheň před šesti roky poškodil stovky stromů.
I tady hasiči museli do boje s plameny nasadit vrtulník. Členitý terén jim totiž zásah běžnými postupy značně komplikoval. Nakonec se jim požár podařilo zlikvidovat až po šesti dnech.
Oproti Hodonínsku byl oheň jen malý, na území parku shořelo jen 25 hektarů lesa. Odborníci přesto říkají, že se příroda dá do pořádku, pokud dostane šanci.
"My jsme na poničené ploše nijak nezasahovali. Prostě jsme nechali, ať se příroda postará sama. A podařilo se," říká mluvčí parku Tomáš Salov. "Plocha se regeneruje sama. Už jsou tu vzrostlé břízy, borovice a další pionýrské dřeviny," dodal.
