Co to má společného s leteckými katastrofami? Podle Tučka, který školí piloty velkých dopravních společností, hodně. Záleží hlavně na kapitánovi letounu, zda vzlétne, i když meteorologové hlásí nepříznivé počasí.
Na druhou stranu - pokud odmítne, způsobí společnosti až desetimilionové ztráty. Na jeho linku totiž navazují další spoje, které už cestující nestihnou.
"Solidní firmy netlačí na své kapitány, aby startovali i do bouřky. Některé to ale pod hrozbou značných finančních ztrát dělají. A pak může nastat velký problém. I když katastrofu způsobí téměř vždy souhra chyb, selhání či výpadků techniky," vysvětluje Tuček.
Případné letecké katastrofě nahrává také to, že pilot kvůli ekonomickým tlakům zvolí přímou cestu, přestože by mohl bouřku obletět. To by však trasu prodloužilo o stovky kilometrů, a tudíž prodražilo o miliony za spotřebované palivo.
"Před dvěma lety řádil nad většinou Evropy hodně silný vichr, kvůli kterému jsem let odložil. Ale pokud se pamatuji, tak se tehdy nad kontinentem vcelku čile létalo," dodává Tuček.
Šetří hlavně africké aerolinky
Někdejší dlouholetý viceprezident Českých aerolinií pro techniku Tomáš Heczko přiznává, že pod obrovským ekonomickým tlakem jsou všechny letecké společnosti. Zejména dnes - v době hospodářské krize.
"Ztráty jen za letošní rok se odhadují na devět miliard dolarů. Solidní západní společnosti - a patří k nim například i ČSA - přesto na své kapitány netlačí, aby startovali za každou cenu. Kultura většiny evropských leteckých firem je vysoká," ujišťuje Heczko. Pochybnosti však má třeba u ruských či afrických společností.
Mezinárodní letecké předpisy umožňují například létat několik dní i s porouchaným generátorem, kterým se letadlo startuje. Motory se pak "nahazují" pomocí letištních agregátů. Vážný problém však nastane, pokud při letu stroji vysadí všechny motory. Pak je nelze nastartovat.
"My jsme si v ČSA stanovili ještě přísnější laťku: letouny s nefunkčním generátorem prostě nesměly na start," srovnává Heczko.
