„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ říká Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimíra Koblížka by „pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, měl pneumolog vidět za 6 až 12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců.
„Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí.
Komplexní vyšetření
Pneumolog by podle něj měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. „Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,“ doplňuje Koblížek.
Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí.
„Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem,“ dodává prof. Vašáková. Podle ní je třeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá.
OBRAZEM: Když nepomůžeme, umřou, zní z nemocnice na pokraji sil |
Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco stále probíhající studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených „covidových“ pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 procent z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 procenta.
Pneumologové také usilují o vznik takzvané dispenzární skupiny, do které by mohli pacienta po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat případný dopad nemoci na plíce. S tímto návrhem oslovili ministra zdravotnictví.
