Nakolik je v Česku obezita palčivým problémem?
Obezitou a nadváhou trpí v Česku něco kolem 55 procent lidí, opravdovou obezitou přes 20 procent. V Česku se to ale někdy zveličuje. Podle solidních statistik jsme pravděpodobně někde v polovině Evropské unie, rozhodně nejsme na špičce.
Kdy začíná být obezita problémem?
Většinu pacientů obezita nebolí. To až ve chvíli, kdy se jim objeví kloubní potíže, bolesti zad a tak dále. Mladý obézní je většinou zdravý. Během života se ale od obézních oddělují skupiny, které jsou velmi nemocné a kterým obezita zkrátí život. A odhadnout, u koho to tak dopadne, je hodně obtížné. Každý obézní by proto měl být sledován svým praktickým lékařem a jakmile se začne nemoc komplikovat, řešit to.
Jaké komplikace obezita přináší?
U řady lidí vyvolává cukrovku, což je závažné onemocnění. Také souvisí s mnoha nádory. Na vzniku cukrovky se obezita podílí ve více než polovině případů, na nádorech v 15 až 20 procentech. Z hlediska zdravotně ekonomického nás obezita stojí poměrně velké částky.
Vyléčení obezity. Za padesát tisíc korun ročně
Jaké možnosti léčby pacienti trpící obezitou v současnosti mají?
Klasická léčba je dieta a fyzická aktivita. Ta však často selhává – a pokud ne, tak je personálně náročná. Musí se kolem pacienta motat lidé jako okolo vrcholového sportovce. Pořád ho motivovat, kontrolovat. To je velmi drahé a v praxi skoro nerealizovatelné.
Druhá možnost je bariatrická chirurgie. Ta je velmi účinná, ale z mnoha důvodů ze 100 procent pacientů, kteří ta kritéria splňují, se jich na operaci dostanou jen dvě procenta. A to neplatí jen o Česku. Další je farmakoterapie. S pomocí léků začala být obezita léčitelná.
Proč tak málo lidí využívá bariatrii, tedy chirurgický zákrok?
Pacient považuje za normální operovat žlučník nebo slepé střevo, ale obezita je pořád brána jako banální věc, která by měla jít vyřešit jinak. Navíc je na to stále pohlíženo jako na kosmetický výkon. Ale není tomu tak, zdravotní rizika po operaci velmi výrazně klesají. Například se operací zachrání polovina životů.
Kapacita je v Česku určitě dostatečná, pojišťovna zákrok hradí, ale pacienti jsou na to lékaři posíláni málo, nebo pozdě, když už mají příliš mnoho komplikací.
Jaké typy farmakoterapie existují?
První byly léky blízké antidepresivům. Jejich hlavním efektem bylo potlačovat chuť k jídlu, zejména stresové přejídání. Dnes jsou poměrně bezpečné a stojí za nimi rozsáhlé studie. Problém je však v úhradě, protože stojí necelé tři tisíce korun na měsíc, což je pro dlouhodobé užívání skutečně moc.
Další skupina léků působí v trávicím traktu a blokuje vstřebávání. Protože se léky nevstřebávají do těla, tak jsou tak bezpečné, že si je můžete koupit i bez receptu. Mají ale tu nevýhodu, že se pro velkou část pacientů nehodí, protože zejména pacienti přejídající se tukem po nich mohou mít velké potíže.
Pak jsou injekční léky, které se běžně používaly v diabetologii. Od předloňského roku jsou přístupné i nediabetikům. Jejich cena je hodně přes čtyři tisíce na měsíc, což je zase pro pacienty složité. Tato skupina léků je však velmi perspektivní. Dá se říci, že kdybychom na to měli prostředky, pomocí těchto léků by se nad obezitou zvítězilo. Když si to ale spočítáme, bylo by potřeba 50 tisíc korun na pacienta ročně.
Doba zásadního zlevnění není daleko
Zmiňoval jste, že velmi účinná je také bariatrie. Jaké jsou tedy největší výhody farmakoterapie oproti bariatrii?
Výhody jsou především kvantitativní. Když si představíte, že 20 procent lidí je obézních a komplikacemi ve vyšším věku trpí většina, léčit obezitu chirurgicky je prakticky nereálné. To by všechny české chirurgie musely od rána do večera operovat obezitu.
Kdo je vhodným kandidátem pro farmakoterapii?
Začátek obezity je BMI 30, léky jsou většinou připouštěny od BMI 27 s komplikacemi. To může být například vyšší krevní tuky, vyšší tlak či prediabetes.
V Česku ale ani pacient, který váží 250 kilogramů a jehož prognóza je naprosto špatná, pokud nezhubne, nemá na takovéto léky nárok. Zdravotní pojišťovny pořád hledí na to, aby měly příští měsíce na zaplacení lékařům, a dlouhodobý pohled v podstatě neexistuje. Když si představíte náklady onkologické léčby nebo léčby onemocnění srdce, tak určitě existují velké skupiny pacientů, u kterých by se 50 tisíc na léčbu ročně v delším časovém horizontu výrazně vyplatilo. Ale je to otázka celkového přístupu k obezitě jako takové.
Obézní mají ve srovnání s lidmi s normální hmotností:• pětkrát větší riziko vysokého krevního tlaku. • o víc než 50 % vyšší riziko úmrtí převážně na kardiovaskulární onemocnění. • 1,8x vyšší riziko vzniku karcinomu dělohy. • sedmkrát vyšší riziko vzniku cukrovky, víc než 90x stoupá riziko u lidí s BMI nad 35. • mladí muži s těžkou obezitou mají dvanáctkrát větší riziko úmrtí než jejich vrstevníci s normální hmotností. • v průměru dvakrát delší pracovní neschopnost pro nemoc a dvojnásobně častější invaliditu u obézních žen. |
Jak dlouho je potřeba léky užívat?
Dlouhodobě. Na obezitu je stále takový pohled, že léčba je krátkodobá. To je mimo jiné vyvolané vysokou cenou léků. Krátkodobé podávání léků ale vyvolává jojo efekt. Pacient po konci užívání znovu ztloustne.
Rýsuje se nějaký nový typ léčby?
Medicínu za posledních 10 let velmi změnila biologická léčba, aplikace protilátek, které zásadně ovlivňují imunitu pacienta. Tyto léky jsou extrémně účinné například u nemocí jako je lupénka či u onkologických a revmatických onemocnění. V pokročilé fázi vývoje je i několik biologických léků na obezitu. Může to dopadnout i tak, že si za pár let budou obézní lidé aplikovat injekce jednou za měsíc a pomůže jim to likvidovat jejich komplikace a snižovat hmotnost. Ještě pár let to bude vyžadovat, ale některé léky jsou už ve fázi tři. To není daleko do praxe.
Větší používání farmakoterapie navíc povede k tomu, že tyto léky budou levnější. I ty slavné léky na obezitu budou někdy v roce 2023 až 2028 generické, takže doba, kdy dojde k zásadnímu zlevnění, už není daleko.
Dieta by měla přinášet potěšení a ne člověka stresovat, říká obezitolog:
13. listopadu 2019 |
