Ze srovnávací studie serveru Clinic Compare, o které jsme informovali v úterý, vyplývá, že Česká republika je nejnezdravější zemí na světě, pokud jde o kombinaci konzumace alkoholu, tabáku a o počet obézních lidí. Posuzovala se dostupná data 179 zemí světa ze Světové zdravotnické organizace, americké Ústřední zpravodajské služby a Světové plicní organizace.
Lékař a obezitolog Martin Matoulek tvrzení o nejnezdravější zemi odmítá. Problémem podobných studií bývá podle něj především to, že většinou nejsou založené na sběru dat se srovnatelnou metodikou.
Česko je nejnezdravější zemí světa, tvrdí britská studie |
„Není možné dohledat, kdo dodával data za Českou republiku, a pochybuji, že srovnávali podobná data. Ve výskytu obezity máme poslední data reprezentativního vzorku za Česko z roku 2013 a je nepravděpodobné, že by proběhl nový výzkum, aniž bychom o tom jako odborná společnost věděli,“ upozornil Matoulek.
Věrohodnost studie zpochybňuje také nutriční specialistka Zuzana Arnoštová. „Ve studiích se nemají srovnávat nejchudší a nejbohatší země světa. Každá země má úplně jiné podmínky, a to, že do studie zahrnuli i nějaké návštěvníky, výsledky také zkresluje,“ dodala.
Výživová specialistka Margit Slimáková podotkla, že ačkoli nezná společnost, která studii zpracovala, měli by se lidé místo zpochybňování dat soustředit na to, že problém s nadměrným požíváním alkoholu, kouřením cigaret i obezitou ve společnosti je. S tím souhlasí i primář mužského oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích Karel Nešpor, podle kterého „není důležité, jestli poslední nebo druzí od konce. Podstatné je, že zdejší lidé by měli žít zdravěji.“
Problémy s váhou má téměř 60 procent Čechů
Obezita je problémem většiny vyspělého světa. „Když se pokusíme analyzovat data napříč Evropou, tak jsme v té první polovině. Předčí nás například Malta nebo Maďarsko. Jinak je ta situace v ostatních zemích vyrovnaná, v tuto chvíli kopírujeme vyspělý svět,“ uvedl Matoulek.
Zároveň však připouští, že s větší váhou má problém 58 procent dospělých lidí v Česku: „Když to rozdělíme, tak je 22 procent z nich obézních, 36 procent má nadváhu.“ Přestože poslední čísla naznačují, že nárůst od roku 2010 stagnuje, je to stále více jak polovina české populace.
„To, že Češi za posledních pět až sedm let nepřibírají, neznamená, že ‚netloustnou‘, ale že omezují pohyb. Hmotnostně tedy nepřiberou, ale pravděpodobně jim klesá aktivní svalová hmota, kterou nahrazuje tuk a ten je lehčí. Dochází k tomu, že klesá zdatnost populace, což je zvláště v mladém věku alarmující,“ vysvětlil Matoulek.
Ze zdravotního hlediska je tato situace daleko nebezpečnější, než pokud má člověk mírnou nadváhu. V pozdějším věku hraje zdatnost a svalová hmota velkou roli. „Než za každou cenu dodržovat nějaké hmotnostní normy, je lepší udržet sval v činnosti,“ doplnil Matoulek.
Deset litrů alkoholu na člověka
V konzumaci alkoholu se Česko může řadit k těm s vysokou spotřebou. „Přibližně 10 litrů 100 % alkoholu na osobu a rok a další litr až dva neregistrované spotřeby je opravdu hodně,“ uvedl Nešpor. Následky nadměrného pití člověk nezaznamená ihned. Například zhoršení kvality pracovní síly se podle něj projeví, když „alkoholem zdecimovaná česká mládež dospěje do produktivního věku“.
Problém je podle něj i to, že stát v této oblasti nefunguje, jak by měl. „Podívejme se třeba na metylalkoholovou aféru a statistiky týkající se alkoholu u nezletilých,“ podotkl.
Zvýšení daňového zatížení u alkoholických nápojů, které v úterý navrhoval národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, by Nešpor uvítal. „Bylo by to logické. I kdyby se daň podstatně zvýšila, byly byl škody, které zde alkohol působí, stále mnohem vyšší. Snížila by se tak i spotřeba,“ uvedl. Sám zastává názor, že by situaci pomohlo také zpřísnění zákonů a důsledné prosazování zákazu prodeje alkoholu nezletilým.
