Do poradny Probační a mediační služby v Mladé Boleslavi paní Hana Novotná (redakce pravé jméno oběti změnila) přišla poprvé ve chvíli, kdy se dozvěděla, že muž, který ji dva roky fyzicky a psychicky týral, může být podmínečně propuštěn na svobodu. „Bála jsem se o sebe a o děti. Ten člověk je schopný všeho,“ vysvětluje osmapadesátiletá žena, matka tří dětí.
S tyranem žila dva roky. „Začali jsme spolu bydlet v roce 2008, když ho propustili z vězení z Pardubic. Ze začátku byly i hezké chvíle,“ vzpomíná. Bydleli společně v domě s jejím tělesně postiženým synem, který se pohybuje na vozíčku. Klidné soužití ovšem dlouho nevydrželo.
„Postupně mě začal omezovat. Začalo to nenápadně, třeba rozbitou zásuvkou, do které jsem si sáhla. Před synem začal schovávat jídlo nahoru tak, aby na něj nedosáhl. Vadilo mu, že jezdím do práce. Sledoval mě. Nesměla jsem si nic koupit ani jít k holiči. Pak z ničeho nic přišla první facka,“ vypráví.
Bil mě násadou od rýče, kabelem a dostala jsem i nožem
Na Silvestra v roce 2010 Hanu Novotou muž poprvé zbil. „Šla jsem rovnou na policii. Sepsal se protokol, ale spis se následně založil a dál se nic nedělo. Odmítnul se odstěhovat a omlouval se mi,“ vzpomíná. Během tří následujících měsíců byl opět relativní klid, až do onoho dne, po němž se žena rozhodla násilníka definitivně odstřihnout ze svého života.
Proč zrovna já?Na projektu Proč zrovna já, financovaného z evropského fondu ESF a ze státního rozpočtu, spolupracuje Probační a mediační služba s nespočtem nevládních organizací. Obětem je nabízena právní a psychosociální podpora, včetně doprovázení a případné návazné psychoterapie. Pracovníci poraden oběti pomohou čelit náročné životní situaci, kterou často doprovází pocit bezmoci, vzteku, psychického zranění nebo strachu. „Projekt již běží ve čtyřiceti městech. Chceme jej rozšířit tak, aby poradenství bylo poskytováno ve všech 74 okresních městech, kde máme střediska. Projekt potrvá do října 2015. I poté budeme usilovat o jeho udržení,“ uvedla jeho vedoucí Jana Libíčková. Služby poraden jsou zdarma a jsou poskytovány diskrétně a anonymně. Na poradny se může obrátit osobně, telefonicky či elektronicky kdokoliv, kdo se cítí být obětí trestného činu, nehledě na pohlaví, věk, trestný čin či způsobenou újmu. |
„Přijela jsem z nákupu a všechno bylo v pohodě. On se na mě ale najednou z ničeho nic vrhnul. Od jedné hodiny do šesti večer mě bil hlava nehlava. Jak jsem se zvedla, přišla rána. Byl úplně nepříčetný. Bil mě násadou od rýče, kabelem a do hlavy a do nohy jsem dostala i nožem. Utéct se mi podařilo, až když usnul druhý den. V teplákách a pantoflích jsem běžela ke hřbitovu, odkud jsem zavolala kamarádovi, který pro mě přijel a odvezl mě hned na policii,“ vzpomíná na nejhorší den svého života.
S odstupem to však hodnotí jako moment, který jí otevřel oči. „Vlastně mě zachránilo to, že mě takhle zřídil,“ podotýká. Policie totiž muže ihned odvezla do vazby a následně byl odsouzen na pět let nepodmíněně.
Tím však její trápení definitivně neskončilo, neboť věděla, že pachatel jednou z vězení vyjde. Právě to byl důvod, proč se obrátila na poradnu Probační a mediační služby v Mladé Boleslavi.
„Paní k nám přišla, protože měla informace, že se blíží polovina trestu a pachatel by si mohl žádat o podmínečné propuštění, takže jsme napsali dopis do nemocnice a na okresní soud, který by o případném propuštění rozhodoval, aby byla informována, že bude propuštěný,“ popisuje ve své kanceláři postup jedna z poradkyň Štěpánka Radikovská.
V poradně našla psychologickou i právní pomoc
V rámci projektu Proč zrovna já poradna poskytuje obětem trestných činů zdarma právní konzultaci, psychickou podporu a případně i psychoterapii.
„V první řadě jsme si o tom promluvili. Paní Novotná si uvědomila, že chování jejího druha opravdu není normální a že soužití s takovýmto člověkem může mít za následek ublížení na zdraví, nebo i smrt. Snažili jsme se ještě dál posilovat motivaci, aby se k němu nevrátila,“ říká Radikovská.
Nejpozději příští rok pachatel vyjde z vězení. Největší obavy proto má nyní paní Novotná z toho, že ji po propuštění opět vyhledá, ačkoli změnila adresu.
„Když přijde, okamžitě volám policajty. Nebudu s ním jednat,“ říká rezolutně. „On se nemá kam vrátit,“ poznamenává. „Právě proto si myslím, že bude chtít k vám,“ reaguje na to Štěpánka Radikovská. „Proto jsem paní doporučovala, aby pachateli řekla, že už v tom vztahu pokračovat nechce, že to pro ni skončilo a chce žít svůj život. Aby za ním nejezdila, nekomunikovala s ním,“ dodává poradkyně.
Novotná však působí odhodlaně tyrana do svého života již nepustit. „Za 26 let manželství jsem nezažila takové peklo jako s ním za dva roky. Nyní už jsem získala zpátky své sebevědomí. Mám svojí práci mezi lidma, která mě baví. Je ze mě jiný člověk. Po něm mi zbyla památka - poloslepé oko,“ dodává s ironií.
Pomoc pro oběť i pachatele
„Líbí se mi, že paní Novotná našla sílu to řešit, má nadhled a ví, že to není normální. Neříká si ‚chyba je ve mně’,“ říká Radikovská, podle které je právě to častý problém u obětí domácího násilí. „Pachatel je natolik zpracuje, že uvěří, že chyba je na jejich straně. Že něco udělaly špatně, že se nechovaly správně, špatně třeba uvařily,“ popisuje.
Odškodné obětemZákon číslo 45/2013 o obětech trestných činů je účinný od 1. srpna 2013, rozšiřuje práva a obecně zlepšuje postavení oběti v trestním řízení, mimo jiné také upravuje i náhradu škody a peněžitou pomoc obětem. „Do dnešního dne bylo podáno 496 žádostí o odškodnění. Dosud jich bylo vyřízeno 321 a z toho 138 kladně,“ říká Jakub Severa, ředitel odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti. Celkem bylo obětem vyplaceno přes dvanáct milionů korun. Paušální částky vyplácené obětem jsou 10 000 u prosté újmy na zdraví, 50 000 u vážné újmy na zdraví a 200 tisíc je vypláceno pozůstalým v případě smrti oběti trestného činu. Peníze na odškodné se čerpají ze státního rozpočtu a poté se vymáhají po pachateli zločinu. „Daří se nám to podobně jako samotným obětem, takže skoro vůbec,“ poznamenává Severa. Kromě odškodného má poškozený právo na odbornou pomoc, na informace o průběhu řízení, na ochranu před hrozícím nebezpečím a na ochranu soukromí. |
Pracovníci poraden Probační a mediační služby se setkávají s oběťmi násilí mezi partnery, ale často i s mezigeneračním týráním. Jejich záběr je však ještě daleko širší. „Chodí sem lidé, kterým někdo dluží peníze nebo rodiče, kterým partner nechce dávat děti nebo neplatí výživné. Zákon o obětech je ale primárně zaměřen na oběti zvlášť závažných trestných činů, takže vydírání, domácí násilí, ublížení na zdraví, znásilnění,“ upřesňuje Radikovská. „Pro oběti je dobré, že to vyslechnem, snažíme se je pochopit a neodsuzujeme je, neříkáme jim třeba, že jsou hloupí, že si to nechali líbit,“ domnívá se.
Probační a mediační služba realizuje kromě toho i řadu dalších projektů, v nichž pracuje například i s pachateli trestných činů a pomáhá jim při návratu do běžného života. Je zaměřena především na práci s pachateli.
Způsob pomoci obětem upravuje od loňského srpna speciální zákon o obětech trestného činu. Přiznává jim některá práva a peněžní náhradu škody. „Myslím, že je zákon je dostačující. Zatím se neukázalo, že by potřeboval nějak novelizovat. V tuto chvíli běží dobře,“ domnívá se vedoucí projektu Proč zrovna já a zástupkyně ředitelky Probační a mediační služby Jana Libíčková.
Oběť se může obrátit na kterékoli pracoviště Probační a mediační služby. Případně na právníky či neziskové organizace, které se jim zdarma pokusí pomoci (jejich kompletní seznam najdete zde). Libíčková podotýká, že o pomoc může požádat kdokoli, kdo se cítí jako oběť, nejen v případě, kdy byl pachatel již odsouzen.
„Jedna ze služeb, které poskytujeme, jsou také psychoterapeutické služby, takže máme nasmlouvané psychoterapeuty. Obětem a pozůstalým u zvlášť závažných trestných činů umožňujeme bezplatnou psychoterapeutickou péči s pokud možno minimální čekací dobou,“ říká Libíčková.
