"Ve srovnání s tím, co dostanou například nuceně nasazení, je to asi mnohem spravedlivější kompenzace," poznamenal Tomáš Jelínek z prezidentské kanceláře.
Za nucené práce čeká většinu obětí jen pět tisíc marek (85 tisíc korun).
O výplatu pojistek se stará Mezinárodní komise pro pojistky obětí holocaustu, v jejímž čele stojí bývalý americký ministr zahraničí Lawrence Eagleburger.
Komise sdružuje pět velkých evropských pojišťoven.
Dvě z nich, Generali a RAS, kterou zastupuje její majoritní vlastník, pojišťovna Allianz, s výplatami českým obětem už začaly.
"I když toho moc není, tak je to po pětapadesáti letech určitá satisfakce a mám z toho radost. Peníze si uložím, abych je měl jako přilepšení k důchodu," říká jeden z českých občanů, kterému pojišťovna RAS peníze přislíbila brzy doručit na účet. Jméno však zveřejnit nechce. I když jeho otec - lékař židovského původu - uzavřel hned několik pojistek u dalších pojišťoven, zřejmě zůstane u proplacení pouze jediné. Vídeňská pojišťovna Fenix už neexistuje a Slovanská pojišťovna byla znárodněna.
Cizí pojišťovny vyplácejí své bývalé klienty, i když oficiálně neuznaly jejich nárok.
"V nabídkách na vyrovnání pojišťovny píší, že neuznávají právní nárok, ale z humanitárních důvodů nabízejí určitou částku. Toto neuznání se týká východní Evropy, pojišťovny totiž tvrdí, že pojistky by měly proplatit tamní státy, protože znárodnily jejich pobočky a připravily je o majetek," uvedl Jelínek. Hlavním důvodem, proč se pojišťovny nakonec rozhodly vyplatit i východoevropské oběti, byla podle Jelínka obava o vlastní pověst, a tedy i o klienty.
Lidé, kteří mohou mít na pojistky nárok, nebo jejich příbuzní mají ještě rok a půl na to, aby se se svou žádostí přihlásili Eagleburgerově komisi. Ozvat by se měli i lidé, kteří před nacisty emigrovali a nyní žijí v jiné zemi. Komise se zabývá zatím 23 tisíci došlých přihlášek, z toho 476 jich je od českých občanů. Celková hodnota pojistek, které nacisté zkonfiskovali za války českým obětem židovského i nežidovského původu, je téměř 11 miliard prvorepublikových korun.
Mnoho potenciálních žadatelů však nemá vůbec žádné doklady o tom, že jejich pojistka existovala. Podle Jelínka se i v tomto směru věci rozhýbaly. S pátráním v archivech se už začalo a zanedlouho by měl přijet zmocněnec komise, který bude koordinovat vytváření počítačových databází o pojistkách. "V archivech lze najít mnoho dokladů a materiálů, které jako důkaz postačí.
Lidé si doklady o pojistkách ukládali do bankovních sejfů.
Například česká Union banka dělala seznamy, co v sejfech je. V archivech gestapa je zase možné nalézt informace o jednotlivých konfiskovaných pojistkách," vysvětlil Jelínek.
Peníze by měli ovšem dostat i lidé, kteří nemají pojistné smlouvy s pojišťovnami sdruženými v Eagleburgerově komisi. To se týká německých pojišťoven, například Victoria zu Berlin. Tyto nároky by měla pokrýt speciálně vyčleněná část německého fondu určeného předně na odškodnění nasazených na otrocké a nucené práce. Ovšem i za pojistky u dnes už neexistujících pojišťoven by se měli lidé dočkat alespoň symbolické částky.
Jednotlivci z České republiky by měli kontaktovat písemně komisi na adrese: International Commission, PO Box 1163, Wall Street Station New York, NY 10268. Mohou volat bezplatnou linku 001 212 462-7700 či se obrátit na internetovou stránku www.ICHEIC.org , kde jsou informace i v češtině. Jako zdroj informací by mohla fungovat i Česká rada pro oběti nacismu, která vznikla v rámci Česko-německého fondu budoucnosti. "Je to nutné ještě dohodnout s Federací židovských obcí, protože i oni tyto věci registrují," uvedl pracovník rady Tomáš Jelínek.
Za nucené práce čeká většinu obětí jen pět tisíc marek (85 tisíc korun).
O výplatu pojistek se stará Mezinárodní komise pro pojistky obětí holocaustu, v jejímž čele stojí bývalý americký ministr zahraničí Lawrence Eagleburger.
Komise sdružuje pět velkých evropských pojišťoven.
Dvě z nich, Generali a RAS, kterou zastupuje její majoritní vlastník, pojišťovna Allianz, s výplatami českým obětem už začaly.
"I když toho moc není, tak je to po pětapadesáti letech určitá satisfakce a mám z toho radost. Peníze si uložím, abych je měl jako přilepšení k důchodu," říká jeden z českých občanů, kterému pojišťovna RAS peníze přislíbila brzy doručit na účet. Jméno však zveřejnit nechce. I když jeho otec - lékař židovského původu - uzavřel hned několik pojistek u dalších pojišťoven, zřejmě zůstane u proplacení pouze jediné. Vídeňská pojišťovna Fenix už neexistuje a Slovanská pojišťovna byla znárodněna.
Cizí pojišťovny vyplácejí své bývalé klienty, i když oficiálně neuznaly jejich nárok.
"V nabídkách na vyrovnání pojišťovny píší, že neuznávají právní nárok, ale z humanitárních důvodů nabízejí určitou částku. Toto neuznání se týká východní Evropy, pojišťovny totiž tvrdí, že pojistky by měly proplatit tamní státy, protože znárodnily jejich pobočky a připravily je o majetek," uvedl Jelínek. Hlavním důvodem, proč se pojišťovny nakonec rozhodly vyplatit i východoevropské oběti, byla podle Jelínka obava o vlastní pověst, a tedy i o klienty.
Lidé, kteří mohou mít na pojistky nárok, nebo jejich příbuzní mají ještě rok a půl na to, aby se se svou žádostí přihlásili Eagleburgerově komisi. Ozvat by se měli i lidé, kteří před nacisty emigrovali a nyní žijí v jiné zemi. Komise se zabývá zatím 23 tisíci došlých přihlášek, z toho 476 jich je od českých občanů. Celková hodnota pojistek, které nacisté zkonfiskovali za války českým obětem židovského i nežidovského původu, je téměř 11 miliard prvorepublikových korun.
Mnoho potenciálních žadatelů však nemá vůbec žádné doklady o tom, že jejich pojistka existovala. Podle Jelínka se i v tomto směru věci rozhýbaly. S pátráním v archivech se už začalo a zanedlouho by měl přijet zmocněnec komise, který bude koordinovat vytváření počítačových databází o pojistkách. "V archivech lze najít mnoho dokladů a materiálů, které jako důkaz postačí.
Lidé si doklady o pojistkách ukládali do bankovních sejfů.
Například česká Union banka dělala seznamy, co v sejfech je. V archivech gestapa je zase možné nalézt informace o jednotlivých konfiskovaných pojistkách," vysvětlil Jelínek.
Peníze by měli ovšem dostat i lidé, kteří nemají pojistné smlouvy s pojišťovnami sdruženými v Eagleburgerově komisi. To se týká německých pojišťoven, například Victoria zu Berlin. Tyto nároky by měla pokrýt speciálně vyčleněná část německého fondu určeného předně na odškodnění nasazených na otrocké a nucené práce. Ovšem i za pojistky u dnes už neexistujících pojišťoven by se měli lidé dočkat alespoň symbolické částky.
Jednotlivci z České republiky by měli kontaktovat písemně komisi na adrese: International Commission, PO Box 1163, Wall Street Station New York, NY 10268. Mohou volat bezplatnou linku 001 212 462-7700 či se obrátit na internetovou stránku www.ICHEIC.org , kde jsou informace i v češtině. Jako zdroj informací by mohla fungovat i Česká rada pro oběti nacismu, která vznikla v rámci Česko-německého fondu budoucnosti. "Je to nutné ještě dohodnout s Federací židovských obcí, protože i oni tyto věci registrují," uvedl pracovník rady Tomáš Jelínek.
