Obec Prameny, kde nemá nikdo zájem o to, být starostou. Podle ministerstva vnitra je to první podobný případ, který po revoluci řeší

Obec Prameny, kde nemá nikdo zájem o to, být starostou. Podle ministerstva vnitra je to první podobný případ, který po revoluci řeší | foto: Martin Stolař, MAFRA

Obci bude šéfovat vnitro, poprvé v historii ČR se nenašel starosta

  • 29
Zablokovaný majetek, třicetimilionový dluh, bezvládí na radnici a nezájem lidí řídit obec. Taková atmosféra vládne v obci Prameny. Správy nad ní se zřejmě brzy ujme ministerstvo vnitra. Možností by bylo také vyhlášení mimořádných předčasných voleb. Ale zřejmě by to nemělo smysl.

U volebních uren se mohli obyvatelé obce sejít už za pár dnů, ale vůbec nikdo neprojevil zájem v Pramenech kandidovat. Podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky řeší takovou situaci ministerstvo vůbec poprvé v polistopadových dějinách.

Starosta Pramenů Václav Brenner, který v čele radnice stojí od 90. let, se kvůli zdravotnímu stavu už nechce o post zastupitele ucházet. Právě Brenner před lety stál u velkorysého projektu stáčírny minerálních vod. Ta měla přinést obci prosperitu a milionové příjmy.

Ale plány ztroskotaly, navíc se kvůli nim radnice zadlužila a dodnes se z toho nevzpamatovala. "Obec přitom má majetku dost, hlavně díky pozemkům. Ale nemůže s nimi nakládat," říká bývalý místostarosta Pramenů Jaroslav Formánek.

Ani on už do obecního zastupitelstva kandidovat nehodlá. "Za posledních dvacet let se v zastupitelstvu vystřídali už skoro všichni zdejší lidé," podotýká Formánek, podle nějž má obec jedinou šanci v tom, že by jí s oddlužením pomohl stát.

Kvůli odchodu části zastupitelů museli jít lidé v Pramenech letos volit už jednou. Zájem o dění v obci předčil všechna očekávání, volební účast byla více než osmdesátiprocentní. O místa v pětičlenném zastupitelstvu se ucházelo 12 kandidátů, funkci starosty těsnou většinou uhájil Václav Brenner.

Obec Prameny, kde nemá nikdo zájem o to, být starostou. Podle ministerstva vnitra je to první podobný případ, který po revoluci řeší

Zastupitelstvo se rozpadlo, starosta onemocněl

Proti sobě stály dvě skupiny. Příznivci Václava Brennera chtěli projekt výstavby stáčírny dotáhnout do konce. Starostovi oponenti, kteří sestavili kandidátku s výmluvným názvem Prameny bez dluhů, chtěli projekt stáčírny smést ze stolu a prodejem části majetku obec oddlužit.

Nové zastupitelstvo se ale už po dvou měsících rozpadlo. Také starosta onemocněl a byl v pracovní neschopnosti dlouhých šest měsíců.
Lidé zatím v obci vyčkávají, co bude dál, a současné bezvládí život v obci zas až tak nepoznamenává.

Většina ze 150 obyvatel, hlavně ti mladí, jezdí za prací do Mariánských Lázní. V obci už dávno není základní ani mateřská škola.

Obec Prameny, kde nemá nikdo zájem o to, být starostou. Podle ministerstva vnitra je to první podobný případ, který po revoluci řeší

Kvůli tahanicím teče minerálka do polí

Do polí v okolí Pramenů vytéká každou vteřinu bez užitku asi 15 litrů kvalitní minerální vody. Z každého litru měla obec dostávat čtyři haléře, tedy asi 19 milionů korun ročně. "Měli jsme platné územní rozhodnutí, licence na vody i stavební povolení a firmu, která měla stáčírnu a lázně postavit. A stejně jsme nestavěli," připomněl nedávno Václav Brenner.

"Začali protestovat ochranáři i občanská sdružení. A stavbu zablokovali. A žádný investor nebude držet 400 milionů a čekat, až se tahanice vyřeší," uvedl starosta.

Příprava projektu stáčírny stála miliony korun, se zátěží se dodnes obec není schopna vyrovnat. "Dělali jsme sedmnáct vrtů, jeden přišel asi na milion korun. Další peníze stálo vykoupení pozemků. Počítali jsme s tím, že náklady zaplatí investor. Jenže stavět se nezačalo a my jsme se z toho nevzpamatovali," řekl Václav Brenner.

Problémy se táhnou přes šedesát let

Další finanční prohrou byla pro obec privatizace bytů v rodinných domcích, které musela obec odkoupit od Pozemkového fondu. Zůstali jsme dlužit 3,4 milionu korun, Pozemkový fond pak prodej zablokoval," naznačil Brenner.

Podle Jaroslava Formánka začaly problémy obce už mnohem dřív. "V padesátých letech se Prameny ocitly v pohraničním pásmu, v letech 1946 až 1958 se zbouralo 256 domů, vojáci dokonce rozstříleli i kostel," říká Jaroslav Formánek.

Prameny se mohou chlubit bohatou historií. První lidé se v jižní části Slavkovského lesa usídlili už na začátku 14. století, první písemná zmínka o Pramenech je z roku 1357. V okolí obce se nejdříve těžilo stříbro a cín, bohaté vývěry minerálních vod začali lide využívat okolo 16. století.

Obec Prameny, kde nemá nikdo zájem o to, být starostou. Podle ministerstva vnitra je to první podobný případ, který po revoluci řeší

Až do druhé světové války byl tehdejší Bad Sangerberg prosperujícím lázeňským městem s téměř třemi tisíci obyvatel, školou, třemi hotely, dvaceti hostinci a bankou, už v roce 1873 žilo v obci 2 400 lidí.

V současné době musí obec vystačit s ročním rozpočtem asi 3,5 milionu korun. S několika opravenými domy ostře kontrastují zanedbané a chátrající budovy. Lidé, kteří v obci s nadmořskou výškou 723 metrů vydrželi, se musí potýkat s drsným podnebím a dlouhou zimou. "Mně se tady žije nádherně, už bych z Pramenů neodešel," neskrýval Ladislav Poslušný, který v Pramenech žije už šestačtyřicet let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video