Během karantény nepřibyly jen oběti domácího násilí, situace nahrála do karet také překupníkům lidí. Pašeráci podle organizace Interpol používali lživé informace, aby mohli pod záminkou lepší práce nebo vycestování ze země nalákat a zneužít lidi, kteří se ocitli v zoufalé situaci. Výjimkou v praktikách překupníků nebylo ani použití hrubé síly, donucování nebo vydírání.
Zákazy a restrikce kvůli šíření koronaviru také znemožnily obětem kontakt s dalšími lidmi, u kterých by mohli hledat pomoc, či možnosti útěku. Současně se zavřely i školy, takže mnoho dětí skončilo na ulici, kde se pokoušely sehnat jídlo a výdělek.
Mnoho dětí také zůstalo odkázaných na online komunikaci, což nahrálo online predátorům. Za zvláště zranitelné oběti pak jsou považováni imigranti a uprchlíci bez dokladů, kteří se ocitli v zoufalé situaci v cizích i vlastních zemích.
„Pašeráci využívají situace, kdy mnoho lidí přišlo o příjem i úspory,“ souhlasí Ilias Chatzis z úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC). Americká organizace Polaris, která pomáhá obětem obchodovat s lidmi, uvedla, že v dubnu přibylo obětí, které vyhledaly pomoc.
„Musíme se speciálně zaměřit na zneužívání online a zintenzivnit podporu obětem. Klíčové je, aby se dostaly od svých věznitelů pryč. Jenže pandemie uzavřela mnoho pracovních míst, které oběti mohly po útěku využít – například v sektorech jako catering nebo hotelnictví. Nemůžeme zklamat důvěru a odvahu dívek, kterým se podařilo uprchnout a jsou ohroženy násilím a odplatou,“ uvedla Raffaela Milano z italské organizace na záchranu dětských otroků.
Koronavirus změnil povinnosti sexuálních otroků
Pandemie koronaviru měla vliv také na „práci“ sexuálních otroků, podotýká Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Napříč státy Evropské unie se podle něj zvýšila poptávka po dětské pornografii, někde až o 30 procent. Sexuální otroci se také museli z ulic přesunout do online prostoru.
Podle výpovědí humanitárních pracovníků byl v době pandemie na oběti vyvíjen ze strany překupníků větší tlak. Zvýšila se jejich kontrola, často také museli přijímat zákazníky za nižší ceny a kontakt se odehrával bez jakýchkoli ochranných pomůcek. V některých případech únosci lhali také o použití roušek. Kvůli nemožnosti prodlévat na ulici byly oběti často nuceny tísnit se v malých prostorách s mnoha dalšími lidmi.
Free training is available in English and French for anyone who wants to learn about combatting human trafficking, including specialized courses for law enforcement, legal and healthcare professionals.
Learn more: https://t.co/aeA2fi63k7 #KnowHumanTrafficking https://t.co/SwxsLZnIrZ
OCHA zároveň uvedl, že z odhadovaných zhruba 40 milionů obětí obchodování s lidmi je přes 10 milionů mladších 18 let. Jedno z dvaceti zneužívaných dětí je pak mladší 8 let.
Obchodování s lidmi zahrnuje také nelegální pašování a transport migrantů přes hranice. Přestože se téměř zastavily vzdušné i námořní cesty, migrace napříč zeměmi neustala, stala se však nebezpečnější například kvůli většímu využívání nákladních automobilů. Frekventované trasy, například ze střední do severní Ameriky nebo z oblasti Afrického rohu do Jižní Afriky, zůstaly aktivní, a to navzdory nebezpečí šíření viru.
V Indii přibylo prodaných dětí
Případů obelhání rodiny oběti přibylo zejména v Indii. Rodiče s dětmi se tam často ocitají v zoufalé situaci, kdy během měsíce musí využít v přepočtu se 4 tisíci rupií (zhruba 1 100 korun). Překupníci tak často slibují, že zaměstnají nezletilé děti v některé z metropolí. Místo toho je však odvezou na těžkou práci nebo je prodají jako sexuální otroky.
Obchodování s lidmi(human trafficking) Obchod s lidmi (někdy nazýván novodobé otroctví) je nelegální a trestná činnost. Zahrnuje například o obchod s dětmi nebo se ženami, a to za účelem prostituce nebo natáčení pronografie, nucenou práci nebo o obchod s tělesnými orgány živých nebo mrtvých lidí. Obchodování s lidmi podporuje především nerovnováha mezinárodních ekonomických vztahů, chudoba, tolerance k porušování lidských práv a politická nestabilita v zemích původu, nedostatečná informovanost veřejnosti i obětí či vysoká poptávka po levném sexu a pracovní síle. Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR |
Lákavé nabídky využil zdánlivě důvěryhodný soused patnáctileté Anjali Mundanové ze jednoho z nejchudších státu Džhárkhand. Její rodině nabídl, že dívku vezme do Nového Dilí, kde dostane práci v personální agentuře. Slíbil také, že dívka bude měsíčně vydělávat 7 tisíc rupií (2 tisíce korun), čímž zachrání strádající rodinu před hladověním.
Rodiče s nabídkou souhlasili. Jenže dívka místo do hlavního města putovala do zhruba sto kilometrů vzdáleného města Saraikela. Tam bude s největší pravděpodobností vykonávat těžkou práci v továrně nebo sloužit jako sexuální pracovnice.
Podle oficiálních dat indické vlády, které získal deník The Telegraph, narostl mezi dubnem a květnem počet prodaných dětí ze státu Džhárkhand až o 600 procent.
Přestože opatření proti koronaviru dala čas nemocnicím, aby se připravily na nápor pacientů s covidem-19, přes 400 milionů Indů restrikce odneslo citelným propadem či úplným zastavením příjmů. Tito lidé se dostali do ještě větší bídy než kdykoli předtím.
Obchodování s dětmi je v Indii dlouhodobý problém, zejména kvůli chudobě; v zemi žije přes 22 procent lidí s rozpočtem zhruba 25 korun na den. Téměř 90 procent lidí pak někdy pracovalo v neoficiálním sektoru a dostávalo zaplaceno v hotovosti každý den po práci.
