Obchodní řetězce si z marketingových důvodů přejí, aby bylo nakupování co nejjednodušší. Instalují samoobslužné pokladny a nově dokonce skenery Scan & Shop. Zákazník si s terminálem přejede zboží, dá si ho do košíku a u čáry pokladen se mu jen odečtou peníze. Netřeba zdůrazňovat, že jde o příležitost pro zloděje.
Největší bezpečnostní agentura M2C má v Česku 80 procent trhu obchodních center. Hlídá například Nový Smíchov a Letňany v Praze, brněnskou Vaňkovku či Olympii v Plzni.
V roce 2017 se podle údajů M2C přišlo v jimi hlídaných centrech na 18 040 krádeží, většinou přestupků. V roce 2016 jich bylo 15 700, ale neznamená to, že by se kradlo víc. Firma totiž expanduje.
Chytrý regál rozpozná i zboží pod kabátem
Policie krádeže v obchodních centrech podle mluvčí Evy Kropáčové samostatně neeviduje. O to jsou statistiky M2C cennější. Osmnáct tisíc krádeží do roka – padesát denně. A jak jim zamezit?
Samoobslužná pokladna funguje alespoň na principu vážení zboží. Zkontroluje, že zákazník opravdu zadává na displeji a platí zboží, které si dává do tašky. Ohlídat nakupujícího se skenerem je však těžší. „Zabýváme se technologií chytrý regál, která sama hlídá, kolik zboží je v polici, a porovná ho s evidencí toho, co bylo zaplaceno. Můžete prakticky v reálném čase kontrolovat, jestli se zboží ztrácí. Tahle funkce není rozšířená, ale do budoucna určitě bude,“ říká ředitel divize obchodních center M2C Jaroslav Zoubek. Výrobkům, které se často kradou, říkají detektivové slangově „senzitivní“, prostě „citlivé zboží“.
A chytrý regál jde naprogramovat i tak, že jakmile si někdo odebere citlivé zboží, třeba drahý alkohol, natočí se jeho směrem kamera, aby zkontrolovala, jestli si ho neschovává pod kabát. Totéž lze udělat i v případě, že si někdo vezme větší množství zboží, třeba dvacet čokolád. Většina lidí si dvacet čokolád najednou nebere.
Stejná váha, různá cena
Asi největším problémem je v současnosti takzvaný „množstevní podvod“. Ten je možný od doby, kdy lidé dělají obrovské nákupy a vozík naplněný zbožím jednoho druhu není nápadný.
Všichni znají situaci, kdy člověk podá pokladní k naskenování jednu lahev a je dotázán, kolik jich ve vozíku má. Když schválně uvede o trochu menší číslo, nezjistí se to ve shonu snadno. Když prodavačka přece jen odhalí nesrovnalost, tak se zákazník omluví, že se spletl.
„Mnohem oblíbenější jsou položky dražší a menší než položky sice také dražší, ale velké. Pachatel si vydělá víc, když vezme žvýkačky, než když se pokusí ukrást ve stejném objemu plazmovou televizi,“ vysvětluje ředitel divize obchodních řetězců M2C Martin Giebel.
Již zmíněnou samoobslužnou pokladnu jde podvést tak, že si zloděj zjistí, které jiné drahé zboží váží stejně jako to levnější. Namarkuje levnou čokoládu, na váhu dá drahou.
Přitom ještě před pár lety se zdály krádeže a triky zlodějů ve srovnání s dneškem takřka předpotopní. Stejně jako způsoby boje proti nim.
Zloději si nosili do samoobsluhy tašky vystlané alobalem, aby jim zboží při návratu nepípalo u rámu. Bezpečnostní agentury spoléhaly na armádu strážných na ploše a každý obchod měl svoje kamerové centrum. Dnes je to efektivnější.
„Poskytujeme službu vzdáleného dohledu. Na našem operačním středisku sedí několik lidí, kteří jsou opravdu dobře vyškoleni a vědí, jak se pachatelé chovají,“ popisuje Zoubek. Ti mají pod dohledem několik hypermarketů najednou, a když uvidí zloděje, hned volají ostraze na místě.
A pak je tu již zmíněný robot-strážný testovaný v Letňanech. Jmenuje se SAM a vyrobila ho firma Robot Security Systems. Zloděje ještě nehoní, ale dokáže poznat, jestli jsou všude zavřené dveře, jestli někde nehoří, a může nést i systém rozpoznávání obličejů.
