S touto novinkou se už pár dní setkávají lidé v Olomouci a nedávno byl automat umístěn i na malém vesnickém hřbitově v Drahotuších u Hranic na Moravě. Avšak ne vždy je technika spolehlivá. "Nedávno za mnou přišli mladí lidé s tím, že do přístroje naházeli už asi stokorunu a svíčka nikde, tak mě prosili, jestli bych jim nějakou nedal, že chtějí posvítit na hrobě," říká duchovní správce zdejší farnosti Josef Husek.
A co na to říká samotná církev? "Líbí se mi to - vhodíte peníz a vypadne svíce, stejně jako jízdenka z automatu. Je to dobrá služba, zapomnětlivé babičky aspoň nemusí tolik přemýšlet před odchodem na hřbitov nebo běhat po obchodech a shánět svíčky," řekl sekretář olomouckého arcibiskupa Petr Gatnar.
Martin Horálek z České biskupské konference však zdůrazňuje, že katolická církev vždy prosazuje duchovní a náboženský podtext svátků. "Lidé v tomto čase spíše zajdou na sakrální místa, jako jsou hřbitovy a kaple, navštěvují slavnostní bohoslužby," říká Horálek.
• Pranostiky • Věnce a svíce • Bohoslužby
Žně pro výrobce svíček
Vzpomínky na zesnulé a svátek Všech svatých zpravidla provází počasí typické pro začátek listopadu. Obvyklá mlha a déšť se odrazila i v pranostikách. Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha, praví jedna z nich.
Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší, konstatuje druhá.
První dva listopadové dny jsou spojeny s vírou křesťanů ve vzkříšení a ve věčný život.Věnce a svíce, jimiž lidé zdobí hroby svých zemřelých, jsou symbolem života.
Konají se také slavnostní bohoslužby. Pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk bude dnes od 17.00 hodin celebrovat vzpomínkovou mši za zemřelé ve vyšehradském kapitulním chrámu sv.
Petra a Pavla. Po mši následuje světelný průvod ke Slavínu, modlitba za zesnulé a položení věnce k pomníku předních osobností českého národa.
Dušičky patří mezi široce uznávané svátky, kdy podle průzkumu agentury Sofres Factum na své zesnulé vzpomínají dvě pětiny obyvatel. Z toho také profitují obchodníci, především pak výrobci svíček. "O Dušičkách prodáme vůbec nejvíc, i přes polovinu toho, co za rok vyrobíme," říká majitel firmy na svíčky a a šéf Asociace výrobců svíček Richard Masařík.
Za posledních dvanáct let se také výrazně proměnil sortiment nabízených svíček. Dříve existoval jen černý bakelitový kalíšek, nyní si mohou lidé vybrat ze dvanácti základních druhů hřbitovních svíček.
A zájem prý roste především o dražší svíčky, které se vyplatí, protože hoří déle. "Rok od roku prodáme asi o deset procent víc. Hřbitovní svíčky tvoří zhruba padesát procent zboží," poznamenal Masařík.
V Česku funguje šest velkých výrobců svíček, kromě toho se dováží, převážně z Polska. Někdy se však mezi dovezenými výrobky objevují svíčky, při jejichž výrobě byl použit závadný parafín, a jsou pak cítit naftou.
O Dušičkách se hřbitovy hemží životem a jejich správci mnohdy prodlužují návštěvní dobu až do desáté večer. "Soustředíme veškeré síly na to, aby byly hřbitovy připravené na větší počet návštěvníků. Na velkých hřbitovech jsme už dávno nahradili velké kontejnery malými, aby vozidla odvážející hřbitovní odpad vůbec hřbitovy neprojížděla," říká Martin Sedliský ze Správy pražských hřbitovů. Po zbytek roku však do říše mrtvých zavítají hlavně starší osamělí lidé za vzpomínkami na dávno i nedávno zemřelé.
Církevních pohřbů ubývá
Také církevních pohřbů podle statistik pozvolna ubývá. Zatímco v roce 1996 bylo katolických pohřbů pětatřicet tisíc, vloni už jen třicet tisíc. Olšanský hřbitov v Praze bývá dějištěm pro tři sta pohřbů za rok, menší Vinohradský pak pro sto padesát.
Současné statistiky kontrastují se situací na počátku minulého století. Za Rakouska-Uherska spravovala hřbitovy výhradně církev, která neuznávala pohřby žehem. A tak se na Olšanském hřbitově během jednoho dne odehrálo průměrně 30 až 35 pohřbů do země. Dnes jich jsou na Olšanech maximálně čtyři za den.
|
Dušičky "zavedli" benediktini ve Francii Počátkem listopadu se neslaví jen Dušičky, tedy chvíle ztišení a vzpomínek na zesnulé, ale také slavnost Všech svatých. Kořeny těchto svátků bezprostředně souvisejí s křesťanským Krédem - vyznáním víry v Boha. To vrcholí vyznáním víry ve vzkříšení mrtvých a ve věčný život. Křesťané věří, že tak jako Kristus vstal z mrtvých a žije bez časoprostorového omezení navěky, tak také spravedliví budou žít po své smrti navěky. Slavnost Všech svatých, která se slaví 1. listopadu, vychází z historické události zasvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) Panně Marii a všem svatým mučedníkům v roce 609. Avšak na křesťanském Východě se slavil společný svátek všech mučedníků již od 4. století. Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal u Keltů a Franků slavit svátek Všech svatých 1. listopadu. Na 2. listopad pak připadá Památka všech zemřelých, lidově označovaná "Dušičky". Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše. Je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi "očišťování". Veřejně se začala držet po roce 998 ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. Od 11. do 13. století se pak rozšířila do dalších zemí a od 14. století zdomácněla v Římě. V minulosti se v některých vsích na českém a moravském venkově peklo zvláštní pečivo zvané "dušičky", jímž se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela a chudí lidé. |
