Pravděpodobně některý z hokejových fanoušků si zaregistroval adresu www.jiridopita.cz. Na stránce je zatím jen holé upozornění, že se její obsah připravuje.
"Taková adresa může mít hodnotu deset až dvacet tisíc korun. Ale nedá se zaručit, že ji její majitel prodá právě hokejistovi," říká Marián Němec, manažer brněnské počítačové firmy Zoners software, která se registrací adres zabývá. "Pan Dopita vůbec nemusí chtít takovou stránku, anebo si prostě zaregistruje podobnou, třeba www.jiri-dopita.cz," podotkl Marián Němec.
Další z hokejových fanoušků Jiřího Dopity si již dříve zaregistroval adresu www.dopita.cz a umístil na ni fotografie svého oblíbeného hráče různé kvality.
Jiří Dopita potvrdil, že se stránkami nemá nic společného a zatím ani neuvažuje, že by si vytvořil osobní internetové stránky. "Nemám s internetem žádné větší zkušenosti, takže jsem o tom ani nepřemýšlel. Mám teď navíc jiné starosti," říká Dopita.
Obchodovatelnost domén se jmény jiných regionálních osobností, ať už politických, kulturních či sportovních, považují internetoví odborníci za stěží odhadnutelnou a problematickou. "U nás se zatím obchoduje s adresami především ze spekulativních důvodů a tento druh podnikání ani není příliš rozšířený," vysvětlil počítačový odborník Marián Němec.
Navíc známá osobnost ve Zlínském kraji málokomu něco řekne v západních Čechách. "Na mém jméně není co zneužívat," domnívá se hejtman Zlínského kraje František Slavík.
"Myslím, že jsem příliš nezajímavá osoba na to, aby na mně podobným způsobem kdokoliv vydělával," přidal se starosta Uherského Hradiště Ladislav Šupka. "Po pravdě řečeno, o internetu a věcech s ním spojených mám jen matné představy. Vůbec jsem se nezabýval tím, že by moji doménu mohl někdo zneužít," dodal starosta.
Podobně uvažují i jiné regionální osobnosti. Internetové stránky pojmenované nejpřirozenějším způsobem - se svým jménem a příjmením - má jen málokdo.
Výjimku představuje například kroměřížská poslankyně Michaela Šojdrová - www.sojdrova.cz. Další regionální politici častěji využívají oficiální webové stránky svého úřadu - Poslanecké sněmovny - www.psp.cz, Senátu - www.senat.cz nebo na stránkách politických stran či úřadů.
Ligoví fotbalisté či hokejisté zase mají své profily na internetovém magazínu www.iDNES.cz, většina oddílů má také svoje klubové stránky a na nich jsou informace i o hráčích.
Unikátem mezi sportovci jsou velmi kvalitně ztvárněné internetové stránky automobilového závodníka z Trnavy Romana Kresty (www.roman-kresta.cz).
"Pracujeme na stránkách téměř každý den. Využíváme je ke komunikaci s fanoušky a novináři. Roman například zodpověděl už přes sedm set dotazů fanoušků," pochlubil se správce stránek Jan Koudelka.
Na stránkách Roman Kresta nabízí komentáře k jednotlivým závodům, vyjadřuje se k neobvyklým situacím za volantem, velkou sbírku fotografií, ale také videoukázky z tratí. "Současná podoba je novější a graficky vylepšená, protože o stránky byl velký zájem, proto chceme lidem nabídnout něco víc," poznamenal Koudelka.
Svoje stránky má desetibojař Tomáš Dvořák, rodák ze Zlína (www.tomasdvorak.cz), či průmyslník Tomáš Baťa (www.bata.com). Stránky má rovněž spisovatel Zdeněk Zapletal (www.zdenek.zapletal.cz), ty však nefungují.
Regionální celebrity sice netuší, kdo a proč by měl jejich doménu zneužít. Případnému zneužití svého jména by se ale většinou bránily. "Trestný čin to snad ani není, ale nevidím důvod, proč by měl někdo vydělávat na mém jméně. Způsobů, jak se bránit, je několik - třeba žaloba na ochranu osobnosti," uvažuje uherskohradišťský soudce Eduard Ondrášek.
Marián Němec z počítačové firmy si však myslí, že u soudu by lidé těžko získávali dohled nad doménami. "Jména lidí nejsou žádnou ochrannou značkou. Soud či někdo jiný by musel majiteli adresy dokázat, že si ji zaregistroval kvůli zneužití či pošpinění určité osobnosti," tvrdí.
"Ve světě se podobné soudy už řešily a dopadly různě. Například Madona soud o stránku www.madona.com vyhrála, naopak Sting neuspěl. Nedá se tedy říct dopředu, jak by takový soud dopadl," řekl Marián Němec.
Častěji se takové spory řeší dohodou. Například město Brno se dohodlo s majitelem adresy www.brno.cz, že mu zůstane, ale na obsahu stránky se bude město podílet. Majitel stránky tak má veškeré příjmy z reklamy na této stránce a město nabízí na známé adrese potřebné informace.
