Pak je tu pár výjimek. Obdobou jihočeské Modravy je hornická obec Stonava na Karvinsku. I když je na druhé straně republiky, i tato vesnice je úzce spjata s miliardářem Zdeňkem Bakalou.
Vysoké příjmy do obecní pokladny pocházejí z Ostravsko-karvinských dolů, které spoluvlastní právě Bakala. "Do rozpočtu nám jde část ceny vytěženého uhlí," říká starosta Ondřej Faber.
Internet zdarma
Stonava si může dovolit výstřelky, o kterých se může většině obcí jen zdát. Každý z necelých devatenácti set obyvatel má nárok na bezplatný internet, obec láká mladé rodiny levnými "rozjezdovými" byty a pozemky pro výstavbu domů.
Obec také rodinám výrazně finančně přispívá na zateplení domů a bytů, na odvoz odpadu, ale také na chov koní, krav a koz.
"Obvyklý problém malých vesnic, odchod lidí do měst, u nás neřešíme. Od roku 1999 nám naopak asi dvě stě obyvatel přibylo," popisuje Faber.
Další snaživou obcí jsou severočeské Jindřichovice pod Smrkem, kde "vládne" starosta Petr Pávek ze Strany zelených, bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj.
Obec proslula v roce 2003, když Pávek prosadil vyhlášku zakazující státním úředníkům vstup bez předchozího ohlášení pod pokutou deset tisíc korun (předpis byl nakonec zrušen Ústavním soudem).
"Naše obyvatele nešikanují úředníci," vysvětluje Pávek jeden z důvodů, proč během jeho starostování počet obyvatel vesnice stoupl z 583 na dnešních 672.
Jindřichovičtí mají i jiné výhody, které občané okolních vylidňujících se vesnic neznají: třeba internet zdarma nebo příspěvky na ekologické projekty. "Když někdo potřebuje například zateplit dům, udělat studnu nebo opravit střechu, může dostat až patnáctitisícový příspěvek," říká Pávek.
Kde na to obec bere? Rozpočet výrazně zvyšují příjmy z větrných elektráren, které se pohybují mezi pěti sty tisíci a jedním milionem korun ročně. Obec také ušetří za vytápění díky kotli na biomasu, ve kterém se topí dřívím z lesa.
"V nejbližší době chceme dokončit výstavbu nízkonákladových ekologických rodinných domků," popisuje další plány severočeské obce starosta Pávek.
Jánošíkovský model
Dnes je pro příjem obcí a města klíčový počet obyvatel. Přerozdělování vybraných peněz mezi ně se výrazně změnilo v roce 2000, za vlády ČSSD.
Z daní, které zaplatí místní, končí od té doby jen třicet procent v místě jejich bydliště. O zbytek se musí dělit s chudšími obcemi. Socialisté tím chtěli "jánošíkovsky" smazat rozdíly mezi chudými a bohatými obcemi.
Avšak jak ukazuje případ Modravy, i třicet procent z daní jediného člověka dokáže několikanásobně vylepšit příjmy malé obce. Pokud je jím miliardář Bakala.
Sousedské přetahování lidí
S rozdělováním vybraných daní také přišlo tvrdé přetahování obyvatel mezi sousedy. Zavedlo se totiž několik kategorií měst, která dostávala stejně na hlavu. Třeba města mezi 100 až 150 tisíci obyvateli dostávala šest tisíc korun na člověka.
České Budějovice tehdy měly 96 tisíc obyvatel, což znamenalo o tisícovku menší příjem na hlavu. Všemožně se snažily přemlouvat několik přilehlých vesnic, aby se k nim připojily, a dostaly se tak nad sto tisíc obyvatel.
Moravská Kuřim loni podobně usilovně hledala lidi, kteří počet obyvatel "vyhoupnou" nad deset tisíc. Vyřešila to loterií pro nové občany. Jeden vylosovaný vyhrál deset tisíc korun.
