Zatímco většina politiků předpokládá, že tím je šance na změny nadlouho zmařena, představitelé obcí, jež o změny usilují, od svých požadavků neustupují. "V žádném případě nebudeme končit s jakoukoli iniciativou, rozhodnutí zastupitelstev obcí z Podoubraví a města Chotěboře je nezlomeno. Lidé o přestup k Pardubickému kraji zájem mají," řekl chotěbořský starosta Zdeněk Stejskal.
Do sousedního regionu zde chce přestoupit třicet obcí. Stejskal nyní hodlá vyvolat spolupráci hejtmanů obou krajů, která by měla oddělení Chotěbořska od Vysočiny napomoci - například převody majetků.
Nejsme Moravané
Ve většině případů je důvodem odtržení právě pocit nesounáležitosti s krajem. Obyvatelé českých okresů Vysočiny tak kraj pokládají za moravský, což odporuje jejich patriotickému cítění. Jsme Jihočeši, ne Moravané, říkají mnozí lidé ze západních výsp pelhřimovského okresu.
"Koluje takový vtip, jak se přely obce u polskoruských hranic, kam vlastně při rozhraničování patřit. Rozhodly se pro Polsko - bály se totiž ruské zimy. I to je s jistým zlehčením možná podstata tohoto postoje," míní první zástupce krajského hejtmana Miloš Vystrčil.
Druhý důvod je praktičtější: lidé se bojí, že by v okrajových částech Vysočiny ztratili možnost dobrého spojení se svým přirozeným spádovým centrem. "Na Brno máme lepší spád, když tam jezdíme zařizovat, na Jihlavu je spojení strašně špatné. Starší lidi jsou bez auta ztraceni, za celý den tu cestu ani nestihnou," řekla Marie Babičková z Dolních Louček na východě žďárského okresu.
Kraj by se nerozpadl
Celkem chtělo Vysočinu opustit zhruba sedmdesát obcí, na jejichž katastrálním území o rozloze zhruba pěti set kilometrů čtverečních žije přibližně padesát tisíc obyvatel. Ani kdyby všechny tyto obce region skutečně opustily a žádné jiné k němu nepřibyly, rozpad kraje by nenastal. Změna by znamenala úbytek desetiny rozlohy kraje, takže by Vysočina stále patřila k největším regionům.
Obce, které by chtěly v budoucnu patřit k Vysočině, své názory dosud příliš hlasitě neprosazovaly. Pro region by však bylo výhodné, kdyby se k připojení rozhodly například obce z okolí Vratěnína, který je nezápadnějším výčnělkem znojemského okresu. "Pro Vysočinu by bylo dobré, kdyby měla společnou hranici s Rakouskem. Rozhodnutí je ale čistě věcí Vratěnína, nebudeme se v tom nijak aktivně angažovat," řekl Vystrčil.
Přičleněním Vratěnínska by region získal přístup k penězům z evropských dotačních fondů příhraniční spolupráce, z nichž by v budoucnu těžily nejen oblasti Vysočiny a jižní Moravy, ale i Dolního Rakouska.
Není vyloučeno, že se k diskusi o změně příslušnosti ke kraji vrátí zastupitelstvo Dačic (spadajících nyní pod České Budějovice), které ji loni odmítlo. Tendence připojení k Vysočině se projevují i v obcích u Zruče a Ledče nad Sázavou.
Změna? Raději až po volbách
Ačkoli poslanci nyní řekli změnám Ne, bude to platit zřejmě jen dočasně. Nejpravděpodobnějším termínem, kdy by se mohlo leccos změnit, bude počátek roku 2004. To do křesel usednou noví krajští zastupitelé. "Pokud dojde ke změnám hranic, pak právě v tomto roce," soudí Vystrčil. Takové řešení by podle něho zabránilo stavu, kdy by kupříkladu krajský zastupitel z Dolních Louček měl bydliště v jiném kraji, než by byl zvolen.
Ještě dříve může ke změnám hranic dojít podáním poslaneckého návrhu zákona. To však vzhledem k tomu, že parlament nyní takový zákon odmítl, není pravděpodobné. Snahu o to však již dopředu avizují například sociálně demokratičtí poslanci z jižní Moravy a z východu Vysočiny.
Sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Koudelka se domnívá, že středečním zamítnutím zákona sněmovna popřela zásadu budování veřejné správy od nejnižších stupňů. "Podle této zásady by obce měly mít šanci se svobodně rozhodnout, do kterého kraje chtějí patřit," řekl.
Jeho kolegové z ODS či KDU-ČSL změny prozatím podporovat nehodlají. "Se všemi problémy, které se při reformě veřejné správy nyní objevují, k nim přidávat ještě další s přesuny obcí teď nepovažuji za šťastné," řekl například jihlavský poslanec za ODS Jaroslav Pešán.
Prvotní je úřad
Pro některé obce nyní potřeba změny příslušnosti ke kraji ustoupila před prosazováním začlenění do sítě pověřených obcí třetího stupně. To je případ Pacova, jehož představitelé předpokládají, že v tomto ohledu má město větší naději na Vysočině, než v Jihočeském kraji, kam chce Pacov spadat.
"Podle průzkumů na Táborsku nás tamní obce v tomto nepodporují. Měli bychom tam v okrsku málo obyvatel. Pacov by přitom položením a dopravními vzdálenostmi možnost vyřizování úředních záležitostí měl lidem dát. Na Vysočině k tomu budeme mít větší šanci," řekl starosta Pacova Josef Bulušek.
