Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Občanská společnost, která by bděla nad vládou, se u nás teprve rodí

  9:13aktualizováno  16. března 10:48
I bezmála dvacet let po "sametu" zůstává občanská společnost v této zemi na počátku. Neziskový sektor tápe a většinou občanů je jen tiše trpěn. Zapojení do něho samozřejmě bolí, ale jiná cesta k přívětivějšímu společenství nevede.

Běh pro paraple. | foto: Michal Šula, MF DNES

Loňský rok byl pro neziskové poskytovatele sociálních služeb krušnější než roky minulé. Výpadky ve financování přímo ohrozily chod některých služeb. Jejich poskytovatelé se začali sdružovat a organizovaně upozorňovat na četné nedostatky, které v této oblasti dlouhodobě existují. Za hlavního viníka označili stát, a především jeho neschopnost včas zajistit prostředky z fondů Evropské unie určené na sociální služby.

Koncem loňského léta se státu podařilo některé finanční mezery zaplnit z vlastního rozpočtu a vypsat první výzvy na čerpání evropských peněz. O neziskových organizacích, sociálních službách a souvisících tématech se rázem nejen přestalo v médiích psát a hovořit, ale především se vytratily do ztracena započaté snahy o systémová a dlouhodobá řešení. Bohužel tak byla zřejmě promarněna jedna z vhodných příležitostí k důležitým změnám, které by zabránily pravděpodobnému opakování situace v letošním roce.

Občané sobě

Samotný neziskový sektor by nemohl existovat a rozvíjet se bez přirozeného zájmu občanů o věci veřejné. Takovou formu angažovanosti, činností a institucí lze zahrnout pod termín občanská společnost. Ambicí občanské společnosti přitom není přímo podílet se na správě věcí veřejných či na vládě, nýbrž ovlivňovat způsob, jak jsou správa a vláda prováděny. Silná občanská společnost může po správních a exekutivních institucích požadovat, aby se věcně zpovídaly ze své činnosti. V ideálním případě by občanská společnost měla být pojistkou proti planému ideologizování a populismu. A jedním z nástrojů občanské společnosti jsou neziskové organizace.

lépe bez nich

Stát nebude z principu nástroje občanské společnosti podporovat, natož budovat. Je přece snazší vládnout bez dohledu sebevědomých občanů.

Pojem občanská společnost patřil v českém prostředí k hojně užívaným zejména počátkem devadesátých let minulého století; v posledních letech se však vytrácel. Rovněž úroveň argumentace politiků a jejich způsob skládání účtů, kterou je veřejnost ochotná přijmout, vedou k závěru, že občanská společnost je zde slabá. Nelze se divit: kompetence státu a úřední správy se běžně odvozují od toho, co jim suverénní občané přenechají. Po desetiletích života v komunistickém režimu občanská společnost téměř vymizela, úřady a státní instituce fungovaly prakticky bez kontroly.

Roztříštěný národ

Podle zprávy o stavu občanské společnosti v České republice z roku 2004 je tuzemská společnost různorodá a poněkud roztříštěná. Přibližně polovina občanů je členem nějakého spolku (většinou sportovního klubu či zájmového sdružení) a podobná část veřejnosti přispěla v onom roce finančně na charitu. Občanské iniciativy se tu zaměřují zejména na ochranu přírody a poskytování sociálních služeb.

Vězni na Kubě a herec Tomáš Hanák jako Fidel Castro. Happening společnosti Člověk v tísni.

Další závěry už jsou méně radostné: občanský sektor a stát spolu nedostatečně komunikují, komerční sféra se málo zapojuje do veřejných aktivit, ve společnosti převládá nízká úroveň důvěry a vysoká míra korupce. Nynější letmý pohled na občanský sektor ukazuje, že se situace za poslední čtyři roky téměř nezměnila.

Takové informace optimismus do žil nevlévají, nicméně dvě oblasti mají potenciál občany do věcí veřejných více zapojit. Na zachování zdravého životního prostředí by měli klást důraz všichni soudní obyvatelé státu. Podobně dostatečná síť sociálních služeb, tedy systém podpory osob v krizové životní situaci, do níž se může dostat kdokoli, by měla být prioritou řadového občana. Obé přitom naráží na jiné zájmy, často výsostně komerčního charakteru. Občan se potom musí rozhodnout, co je jeho opravdovým zájmem.

Tři pilíře a Homo Byrocraticus

Současná situace nestátních poskytovatelů sociálních služeb nedává mnoho nadějí, že by se o stabilní posílení této části občanského sektoru postaral stát. Ani to není jeho primární úlohou. Stát nebude z principu nástroje občanské společnosti podporovat, natož budovat. Je přece snazší vládnout bez dohledu sebevědomých občanů. A právě proto by veřejnost měla vytvářet nástroje kontroly vlády a správy věcí veřejných!

občanská společnost

Pojem občanská společnost patřil v českém prostředí k hojně užívaným zejména počátkem devadesátých let minulého století; v posledních letech se však vytrácel.

Vždyť vpravdě demokratická liberální společnost má tři hlavní pilíře vlastní funkčnosti: volný trh založený na soukromém vlastnictví a dosahování zisku, dále vertikální systém správy představovaný například vládou a systémem zákonů, a konečně horizontální či solidární systém představovaný občanskou společností. Není dost dobře možné po státu vyžadovat provozuschopnost třetího pilíře. Stát by měl však jeho činnost umožnit, podporovat a respektovat.

K typickým projevům státu patří bytnění a přebírání zodpovědnosti za občany – za cenu omezování jejich práv. Alespoň tak popisuje chování západoevropských států známý sociolog Ralph Dahrendorf. Výsledkem je přebujelá byrokracie a odumírání přirozené solidarity občanů. Podle Dahrendorf se z občanů stávají příjemci státních dávek, k nimž vede cesta vyplňováním sáhodlouhých a složitých formulářů. Nikoliv náhodou významnou část podpory klientů sociálních služeb tvoří právě pomoc při vyplňování formulářů a při orientaci v byrokratickém systému. Samo poskytování služeb je – podobně jako další složky všedního života – zatíženo přemírou byrokratických úkonů. Tento trend jednání státu lze vysledovat i v české kotlině.

Společnost Ovečka, České Budějovice. Děti s Downovým syndromem.

Aby sociální služby fungovaly lépe, musí nastoupit aktivismus občanské společnosti založený na solidaritě – ne nadarmo je občanský pilíř společnosti nazván solidární. Solidarita se však vytrácí. Opět jde o celoevropský trend, nadto se v ČR projevuje zmíněný vliv historického vývoje, jenž dusil občanskou společnost desítky let. Otázkou vůbec je, zda se dá solidární občanská společnost takhle přerývaně budovat. V každém případě bychom se o to měli pro vlastní dobro pokusit.

Ovšem ani tak není příliš pravděpodobné, že lze v tuzemských podmínkách dosáhnout stavu podobného v USA, kde ekonom a otec moderního managementu Peter Drucker označil neziskové organizace za symbol amerického občanství. Rozhodně v tomto směru patří Amerika, při vědomí všech odlišností, k příkladům hodných následování.

Proč se na ně máme dívat?

Vlna aktivismu neziskových poskytovatelů sociálních služeb opadla ve chvíli, kdy stát uspokojil jejich nejzákladnější potřeby, nutné k prostému pokračování pomoci potřebným. Taková reakce se dala očekávat. Neziskovky zaměřené na sociální služby cítí odpovědnost a loajalitu především vůči svým klientům, vůči lidem slabým, žijícím mimo hlavní proud společenského dění.

ovlivňovat a kontrolovat

Ambicí občanské společnosti přitom není přímo podílet se na správě věcí veřejných či na vládě, nýbrž ovlivňovat způsob, jak jsou správa a vláda prováděny.

Zároveň však neziskovky necítí dostatečnou podporu ze strany občanů a široké veřejnosti. Česká společnost je totiž individualizovaná, nesolidární a mentálně segregační; nechceme vidět lidi slabé, chudé, duševně nemocné, přáli bychom si o nich ani nevědět. Není náhodou, že v dotačních systémech je největší pozornost věnována nejdražším způsobům řešení – uzavřeným pobytovým zařízením situovaným kdesi v pohraničí, mimo naše zraky. Nechuť podporovat sociální služby jde až do bizarních podob. Česku patří například mezi unijními státy nelichotivé druhé místo v počtu dětí v ústavní péči, těsně za Rumunskem. A za touto dvojicí dlouho nikdo. Politici jsou citliví a vědí, co občané chtějí. Dokud budou chtít problémy odsouvat a odstraňovat z dohledu, státní politika se nezmění. Starost o sociálně slabé veřejnost ponechává těm druhým – anonymním byrokratům a profesionálům.

Takové společenské naladění ovlivňuje i přístup neziskových organizací poskytujících sociální služby. Za problémy viní stát, jemuž jsou však zároveň vděčné, že jim vůbec umožňuje pracovat. Necítí zodpovědnost za kvalitu společnosti jako takové. Nedoceňují potřebnost komunikace se širokou veřejností, vysvětlování vlastní práce, situace svých klientů, zprostředkování světů úspěšných a neúspěšných. Neuvědomují si, že jen za podpory široké veřejnosti je možné dlouhodobě posilovat sociální služby.

Neziskové organizace se bohužel často ani samy nevnímají coby součást a nástroj občanské společnosti. Na aktivismus chybí poskytovatelům sociálních služeb, drceným byrokratickou mašinerií, čas, energie, sebevědomí a jasně deklarovaná podpora široké veřejnosti. Na svou stranu však mohou dostat veřejnost jen aktivním přístupem, bez něhož se pohybují stále v kruhu.

Nic pohodlného

Neziskové organizace nemohou zastávat názory přijatelné pro všechny. Měly by systematicky otevírat nepohodlná téma, klást nepříjemné otázky, nabourávat jistotu, že vše funguje bez problémů. Právě to zvyšuje sebevědomí, solidaritu a důvěru občanů. Ona důvěra v systém a v druhé potom pramení z vědomí, že existuje možnost, jak systém kontrolovat a ovlivnit. Není těžké z toho vyvodit, že Česko i bezmála dvacet let po svržení komunistického režimu se nachází na samém počátku budování občanské společnosti. Občané se musí vzdát části svého pohodlí, investovat čas, energii a peníze.

součást společnosti

Neziskové organizace se bohužel často ani samy nevnímají coby součást a nástroj občanské společnosti.

Neziskové organizace potřebují angažovanost. Existuje mnoho způsobů, jak se angažovat. Zajímat se, ptát se, zakládat, přispívat, vést debaty s přáteli nebo se například stát členem správní rady. Všechno něco stojí a je na rozhodnutí každého, zda vykročí z úkrytu vlastního soukromí do sféry veřejné. Takový krok znamená zodpovědnost, nevděk, konflikty, nepochopení a mnoho dalších nepříjemností. Přesto může přinést do života novou kvalitu.

Příležitost ke změně může ostatně představovat i současné období ekonomické nejistoty ve světě. Možná právě nyní přišel vhodný okamžik zamyslet se nad dosavadním společenským vývojem a třeba i začít klást větší osobní důraz na hodnoty občanství a solidarity.

Autor:


ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.