Většina Rusů si totiž myslí, že skutečnou moc nemá prezident Dmitrij Medveděv, ale jeho předchůdce Vladimir Putin, který je nyní premiérem.
Spekuluje se i o tom, kdy Putin v Kremlu Medveděva zase vystřídá: "To je slavnostní sál, tady mívám zasedání, a to je má pracovna," ukazuje Medveděv Obamovi. Ten si však všimne tabulky "Putin" na dveřích. "Ááále...," upadá do rozpaků Medveděv, "na tu chvíli to nemělo smysl sundavat."
Sám Obama se v Moskvě jednou spletl a otituloval Putina jako prezidenta, ale vzápětí se sám opravil. Obé podle komentátorů svědčí o tom, že americký prezident se v ruských poměrech už vyzná. - o Obamově návštěvě v Moskvě si přečtěte zde
Lenina pověsit, Trockého ke zdi
Historie vtipů o ruských vládcích sahá daleko. O posledním carovi Mikuláši II. se tradovalo, jak svérázně vyhověl prosebnici o "trochu méně" hanlivé příjmení - a z paní Šestiprdelníkové byla rázem Pětiprdelníková.
Gejzír vtípků vytryskl s nastolením sovětského režimu. Třeba o babičce, která poprvé v životě v zoo vidí velblouda a křičí: "Panebože, lidi koukejte, co ti bolševici provedli tomu koni!"
Na rudý teror se odpovídalo černým humorem: Rus dostal jako byt prázdný pokoj, jen ze zdi trčí jedna skoba a na podlaze leží portréty Lenina a Trockého, a tak přemítá: "Koho pověsit a koho postavit ke zdi?"
Lenina vystřídal Stalin a i žerty přitvrdily. "Jaká byla Majakovského poslední slova? 'Soudruzi, nestřílejte!'" vyprávělo se o básníkově sebevraždě. Anebo se učitel ptal žáků na rodiče. "Má matka je Rusko a otec Stalin," odpovídá premiant. "Výborně," chválí učitel, "a kým chceš být, až vyrosteš?" "Sirotkem!"
SSSR = Stalinova smrt spasí Rusko
Za "kontrarevoluční anekdotu" hrozil gulag, čili vězeňský tábor, za "rozšifrování" zkratky SSSR jako "Stalinova smrt spasí Rusko" mohl vtipálek-sebevrah skončit na popravišti.
Podle historika Michaila Melničenka však častějším terčem represí bývaly "kontrarevoluční písně". Nejspíše proto, že na rozdíl od vyprávění vtipů bývá zpěv kolektivní žánr.
Poválečné soupeření se Spojenými státy vedlo k heslu Nikity Chruščova "Dohnat a předehnat!" i k posměškům, že USA jsou na pokraji propasti, ale před Ameriku se už žene Sovětský svaz.
Optimismus sovětské propagandy zrodil i fiktivní "Rádio Jerevan", na jehož vlnách si lidé vyřizovali účty s růžovým viděním reality. "Slyšel jsem, že v Moskvě rozdávají zadarmo auta, je to pravda?" ptá se posluchač v jednom vtipu. "V zásadě ano. Nikoli však auta, ale bicykly, a nerozdávají se, ale kradou," zněla odpověď Rádia Jerevan.
"Proč v obchodech není mouka?" zněl častý dobový dotaz. "Protože ji začali přidávat do chleba!"
Co je to fronta? A co salám?
V ruských vtipech se nesetkával Čech, Rus, Američan, ale jiná trojice. "Zdržel jsem se ve frontě na salám," omlouvá se socialista. "Co je to fronta?" diví se kapitalista. "Co je to salám?" vyptává se komunista.
Jízlivosti měly žně za Leonida Brežněva, který v čele strany a státu vydržel 18 let. "Soudruzi, roznesla se fáma, že místo mne vozí v autě figurínu," promlouvá podle vtipu sešlý Brežněv v televizi. "Musím vyvrátit tu hnusnou pomluvu: místo figuríny vozí mne!"
Nezkrotný Brežněvův sklon k hromadění medailí všeho druhu zrodil spoustu posměšků. Čtyři tituly Hrdiny SSSR a maršálskou hodnost prý dostal "za obsazení Kremlu" a generalissimem jako Stalin se nestal jen proto, že slovo neuměl vyslovit. Jinak mu unikl jen titul "Město-hrdina".
Proslulé husté obočí sovětského vůdce, karikované v západních filmech, bylo "Stalinovým knírem na vyšší úrovni". A konec socialismu nastal, "když politbyru zkratovala obočí".
Vtipy jako ventil
Pak anekdot ubylo. "Vtipy byly ventil, nepodléhaly cenzuře. Říkaly to, co si nedovolily říci noviny, rozhlas a televize," míní satirik Viktor Šenderovič, který si svého času kariéru vybudoval na Putinovi. Přesněji na loutce, s kterou ruského vůdce parodoval, než populární pořad musel z ruských obrazovek zmizet.
V dnešním Rusku politické vtipy kolují hlavně na internetu, kam moc státu tolik nesahá. Ale i ta největší jedovatost je podle jazykovědkyně Jeleny Šmelevové vlastně příznak popularity, a tak chytří politici vtipy o sobě sbírají či dokonce sami pouštějí do oběhu.
