Pra-pra-pra-prababička Obamové se narodila na farmě v Jižní Karolíně. Její majitel v roce 1850 sepsal svou závěť. "Mezi kolovrátky, kosami, ubrusy a dobytkem, jež odkázal svým vzdáleným dědicům, byla i šestiletá otrokyně, která zanedlouho poté byla oceněna na 475 dolarů," uvedl deník.
V závěti se o holčičce psalo jako "černošské dívce Melvinia". Po smrti majitele se negramotná Melvinia Shieldsová přemístila s novými majiteli, dědici původního majitele Davida Pattersona, do Georgie, kde se ještě jako teenager stala matkou svého prvorozeného syna Dolphuse, kterého měla s neznámým bělochem. Vznikla tak rodinná linie, jež z venkovské Georgie pokračovala přes Birmingham v Alabamě do Chicaga a nakonec v páté generaci až do Bílého domu.
"Obamová ukazuje, z čeho jsme vznikli a kdo jsme," řekl historik Edward Ball. "V Americe nejsou oddělené kmeny Hispánců, bělochů a černochů. Jsme všichni promíchaní a mícháme se celé generace," dodal.
Historii rodiny nynější americké první dámy list The New York Times ve spolupráci s genealožkou Megan Smolanyakovou zjistil ze soudních záznamů o závětech z 19. století, zažloutlých oddacích listů, vybledlých fotografií a od stařen, které si rodinu pamatují. Podle Smolenyakové je právě malá otrokyně z předků Obamové nejzajímavější.
V Jižní Karolíně malá Melvinia podle deníku žila na farmě s 21 otroky. V Georgii, kam se přesunula, byli otroci jenom tři. O práci tak na farmě nového majitele Henryho Shieldse neměla nouzi. Buď pracovala v domě, anebo na poli. Totožnost jejího otce není známa. Shields, když otěhotněla, byl na prahu padesátky, a měl čtyři syny od 19 do 24 let. Na farmě se ale pohybovali i další muži.
Otroctví v Georgii skončilo na konci roku 1865. Melvinia, která měla čtyři děti, i poté zůstala na farmě a dále zde pracovala. Později se ale přesunula zpátky do Jižní Karolíny, kde se znovu setkala s lidmi, které znala z dětství. Zemřela v roce 1938. V jejím úmrtním listě nejsou uvedení rodiče, podle deníku je tak možné, že je ani nikdy nepoznala.
