"Jednání s našimi partnery o důsledcích íránského rozhodnutí neodpovědět na naší férovou nabídku v jaderné otázce už jsem zahájil," řekl Obama. Washington a jeho spojenci zváží soubor dalších kroků,
které Íránu dají "jasné poselství", že věc je míněna vážně, dodal.
Írán nedávno odmítl odesílat svůj slabě obohacený uran k dalšímu zpracování do zahraničí výměnou za hotové jaderné palivo pro svůj výzkumný reaktor. Obama ale v Soulu rovněž uvedl, že stále ještě doufá, že Teherán změní svůj dosavadní odmítavý postoj.
Co se týká KLDR, Spojené státy chtějí 8. prosince vyslat do Pchjongjangu zvláštního pověřence Stephena Boswortha, aby vedl přímá jednání se severokorejským režimem. Ta by měla napomoci obnovit šestistranná jednání o jaderném programu KLDR, která Pchjongjang v dubnu přerušil. Jednání se vedle USA a KLDR účastní Čína, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.
Už to není jako za časů Clintona
Světová média se v hodnocení Obamovy asijské mise shodují v tom, že zvýraznila důležitost, jakou nyní jihovýchodní Asie, především Čína, hrají ve světové politice i ekonomice. List Washington Times poukázal na dramatickou změnu ve vztazích USA s Čínou.
Zatímco ještě při čínské návštěvě prezidenta Billa Clintona v roce 1998 dlužily USA více peněz Španělsku než této asijské zemi a výrazně více než s ní obchodovaly s Mexikem, nyní je vše jinak. Čína je největším zahraničním věřitelem USA, kterým již půjčila přes bilion dolarů, a Spojené státy jsou zaplavené čínským zbožím.
Podle všeho to poznamenalo jednání o kontroverzních tématech - například ekologii či lidských právech. Washington Post připomněl, že v roce 1998 Clinton přímo na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Ťiang Ce-minem odsoudil násilné potlačení studentských protestů v Pekingu v roce 1989 a vyzval k dialogu s tibetským dalajlamou.
Jak hluboko se uklánět?
Ve stejné situaci nyní Obama shrnul tyto problémy do konstatování, že americko-čínské vztahy nelze zužovat na jediné téma. "Oba vedoucí představitelé přečetli připravené stanovisko a mlčky se na sebe dívali. Nezazněly žádné otázky," napsal deník.
Obama totiž na rozdíl od Clintona potřebuje nyní pomoc. Obrací se na Čínu jako na věřitele, velký zdroj skleníkových plynů anebo souseda Afghánistánu, kde nyní USA přehodnocují svou vojenskou strategii. Ve všech těchto otázkách má Čína vliv, který USA zoufale potřebují.
Americká média, zejména komentátoři fandící republikánům, si během Obamovy cesty všímali i toho, že se podle nich prezident až přeháněl svou zdvořilost při vítání s asijskými politiky. Vrcholem pro ně bylo uklonění před japonským císařem Akihitem. "Skoro se před ním plazil," napsal jeden komentátor. - více o Obamově úkloně zde
Nepříjemná zpráva pro Evropu
Italský list La Stampa si všiml jiného aspektu Obamovy cesty - nepříjemného zejména pro Evropu. Podle něj cesta naplno odhalila probíhající inverzi ekonomických pólů světa.
"Po zhruba dvou stoletích, kdy byly růst produkce a technologická modernizace soustředěny převážně v zemích ležících u severního Atlantiku, se dnes nejen centrum produktivní činnosti, ale také technologií a vědeckého výzkumu posunul do zemí, které leží u Tichého oceánu a částečně u oceánu Indického," upozornil list.
