Obama završil sto dní v úřadu, světu stačil ukázat vlídnější tvář USA

Večer se americký prezident Barack Obama objeví na tiskové konferenci, kterou budou v přímém přenosu přenášet všechny americké televizní stanice. Šéf Bílého domu bude muset národu říct, co dokázal za prvních sto dnů v úřadu. Odpovědi se nabízejí, ať už úspěšný začátek boje s ekonomickou krizí nebo zlepšení obrazu USA ve světě.

Američané od nástupu prvního černošského prezidenta do Bílého domu očekávali příchod lepších dní. Na ty si ale budou muset ještě počkat.

Barack Obama totiž převzal otěže nejmocnější země světa ve chvíli, kdy svět zasáhla největší ekonomická krize od 30. let minulého století, vojáci USA bojovali ve dvou válkách a popularita Spojených států byla po osmi letech vlády George Bushe na bodě mrazu.

Barack Obama během prvních dnů svého pobytu v Bílém domě načal mnoho problémů a byl vidět jednoduše všude. "Pokud bych měl jedním slovem popsat jeho prvních sto dní, bylo by to slovo ´kreativní´," říká Stephen Hess z univerzity George Washingtona. "Nebylo to jako jiných sto dní. Opravdu se snažil řešit celou řadu věcí," dodal Hess.

EKONOMIKA USA

Za největší Obamův úspěch se v USA považuje rychlé prosazení plánu na hospodářské oživení v hodnotě 787 miliard dolarů. Navzdory slibům, že dostane státní výdaje pod kontrolu, ale jeho rozpočet 3,55 bilionu dolarů vyžene deficit do rekordní výše 1,8 bilionu a během deseti let se zdvojnásobí státní dluh.

Vřelejší tón v diplomacii

Na mezinárodním poli odborníci nejvíce oceňují, že Obama do diplomacie vnesl vřelejší tón. První zámořská zahraniční cesta ho zavedla na summit zemí G20 do Londýna, na zasedání NATO ve Francii a Německu, na summit EU-USA v Praze, do Turecka a neočekávaně i mezi vojáky do Iráku.

NOVÁ STRATEGIE PRO AFGHÁNISTÁN

Barack Obama představil novou strategii pro Afghánistán, jejímž cílem je zaútočit na cíle Al-Kajdy a zabránit tomu, aby zemi ovládla ona nebo militantní hnutí Taliban. Washington vyslal do země 17 tisíc vojáků, k nim by měly přibýt ještě 4 000 vojenských instruktorů a stovky civilních poradců.

Nový šéf Bílého domu se snaží napravit vztahy s muslimským světem. V Tureckém parlamentu prohlásil, že Spojené státy nejsou a nikdy nebudou ve válce s islámem. Snažil se také uvolnit půl století trvající napětí s komunistickou Kubou.

Před televizními kamerami si potřásl rukou s venezuelským levicovým prezidentem Hugem Chávezem, který před pár lety označil prezidenta Bushe za ďábla. Evropské státníky zase potěšil svým vyjádřením, že pod jeho vedením bude Washington více spolupracovat při ochraně životního prostředí.

ZAČÁTEK NOVÝCH VZTAHŮ S RUSKEM

Obama po setkání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem na summitu G20 v Londýně pověřil vyjednávače přípravou dohody o snížení počtu jaderných zbraní. Ta by měla nahradit smlouvu o omezení strategické nukleární výzbroje, jejíž platnost vyprší 5. prosince (START-1). Rozdílný pohled na protiraketový štít přetrvává.

Ne ve všem se ale Obamovi daří. Navzdory volebním slibům zatím na domácí politické scéně nenašel shodu s opozičními republikány. V kampani vybízel ke spolupráci přes stranické řady, ale jeho návrh na stimulační opatření nepodpořil ve Sněmovně reprezentantů ani jediný republikán a v Senátu pro něj zvedli ruku jen tři zákonodárci z republikánského tábora.

První stovka dnů naznačí, co bude dál

A proč se hodnotí právě prvních sto dní nové administrativy? Je to do jisté míry umělá hranice, která vznikla za vlády Franklina D. Roosevelta. Dvaatřicátý prezident se musel v roce 1933 v rekordním čase vypořádat s hospodářskou krizí.

UZAVŘENÍ VĚZNICE GUANTáNAMO

Hned po své inauguraci se prezident rozhodl do roka uzavřít kontroverzní věznici pro podezřelé z terorismu na americké základně na Kubě (projednávané procesy byly přerušeny na 120 dní). Uzavřeny již byly tajné věznice zřízené CIA mimo americké území, kde mělo údajně docházet k zadržování a mučení podezřelých osob.

Média z ní ale během času udělala magickou hranici, ke které se upínají oči odborníků i obyčejných Američanů. Pravdou také zůstává, že během tohoto času může šéf Bílého domu nejlépe využít svůj vliv a politický kapitál, který získal vítězstvím ve volbách.

"Jeho úspěch v dalším vládnutí do jisté míry závisí na úspěchu, kterého je schopen dosáhnout během prvních sto dní," říká profesor politologie David Rhode z Dukeovy univerzity.

Stahování vojáků z Iráku

V únoru Obama oznámil, že USA plánují stáhnout většinu svých jednotek do konce srpna 2010 s tím, že 35 až 50 tisíc vojáků v zemi zůstane v roli výcvikových a podpůrných jednotek iráckých vládních sil. Také tito vojáci však mají Irák opustit do konce roku 2011.

Obamova popularita se stále drží vysoko 

O výkonnosti Obamovy administrativy hovoří i čísla. Za prvních sto dnů podepsal 44. americký prezident více prezidentských výnosů, memorand a proklamací než jeho předchůdci od dob Franklina D. Roosevelta. Ze všech dosavadních prezidentů strávil také nejvíce času v zahraničí.

VZTAHY S KUBOU

Obama zrušil omezení, jež kubánsko-americkým rodinám komplikovalo cestování a zasílání peněz na Kubu. Řekl ale, že USA zatím nezruší obchodní embargo vůči této zemi a že od Kuby očekává reciproční kroky, co se týče na respektování lidských práv.

První počiny nového šéfa Bílého domu se zřejmě líbí i Američanům. Podle renomovaného Gallupova institutu se jeho popularita průměrně drží na solidních 63 procentech.

Andrew Kohut z Pew Research Center k tomu poznamenal, že Obama má mnoho společného s republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Oba byli mezi lidmi daleko více oblíbeni za to, jací jsou, než kvůli své politice.

Větší oblibu mezi veřejností má ale první dáma Michelle Obamová, která se stala novou americkou módní ikonou, vzorem zaměstnané ženy a pečlivé matky. S tím, jak si vede, souhlasí 79 procent národa, jen osm procent na ni hledí kriticky.

Obama poslal jasné vzkazy i Čechům

Během prvních dní vlády stačil Obama poslat několik jasných vzkazů i Čechům. Zdůraznil, že protiraketový deštník, jehož prvky mají být umístěné v České republice a Polsku, neruší. Další vývoj v této věci záleží na Íránu.

Pokud Teherán prokazatelně ustoupí od svého údajného jaderného vojenského programu, nebudou možná radar v Čechách a základna s raketami v Polsku nezbytné. Jaderné mocnosti zároveň nabídly představitelům islámské republiky, ať s nimi zasednou k jednacímu stolu.

Na Hradčanském náměstí v Praze zalichotil českému národu a nabídl vizi světa bez jaderných zbraní, což je ovšem v Evropě považováno za poněkud naivní představu. Nicméně slíbil, že USA sníží svůj jaderný arzenál, začnou nová jednání s Ruskem a po více než deseti letech odkladů podepíší smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek.