Obama v newyorském sídle OSN znovu vyzval Írán, aby se jasně a věrohodně zavázal k mírovému jadernému programu. A dále, aby prokázal jeho mírové záměry.
"Spojené státy a mezinárodní společenství hledají řešení našich rozporů s Íránem a dveře zůstávají otevřené diplomacii, pokud se Írán rozhodne jimi projít," pronesl před čelními představiteli ostatních států.
Írán, který čelí sankcím Západu i OSN, dal nedávno najevo zájem o obnovení rozhovorů se západními mocnostmi. Ve středu pět stálých členů Rady bezpečnosti a Německo dali Íránu další možnost vrátit se k jednáním.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun zahajuje Valné shromáždění (23. září 2010)
Americký prezident hovořil také o mírovém procesu na Blízkém východě: zdůraznil, že Izrael a Palestina musí pokračovat v mírových rozhovorech, protože bez dohody bude prolito jen více krve. "A tato svatá země zůstane symbolem našich rozdílů, namísto našeho společného lidství," pronesl.
Izrael by měl podle něj prodloužit moratorium na výstavbu osad na Západním břehu Jordánu a arabské země by měly znormalizovat vztahy s židovským státem. Obama zároveň podpořil vytvoření samostatné Palestiny. Pobídl ostatní členské země OSN, aby Blízkému východu s novým odhodláním pomohly najít cestu k míru. To by mohlo vést do roka k dohodě o vytvoření nezávislé Palestiny a bezpečného Izraele.
Budova OSN v New Yorku (18. září 2010)
Současné přímé mírové rozhovory mezi Izraelem a palestinskou samosprávou začaly 2. září díky diplomatickému úsilí USA. Zatím ale nepřinesly zásadní průlom v žádném ze sporných bodů (více o posledním pokusu o mír na Blízkém východě čtěte zde).
Barack Obama v projevu vzpomněl i teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 a prohlásil, že Spojené státy jsou v boji proti al-Káidě efektivnější.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který je na Valném shromáždění v delegaci vedené prezidentem Václavem Klausem, projev šéfa Bílého domu označil za nosný. "Bylo by mi milejší, kdyby byl trochu konkrétnější," řekl ale. Ocenil nicméně, že Obama je prvním americkým prezidentem, který se zabývá mírem na Blízkém východě včas.
