"Nemyslím, že se dostaneme do situace, kdy bude prezident žádat země o přijetí lidí (z Guantánama), pokud to nebudou země jejich původu," řekla Pelosiová. "A potom bude záležet na úvaze samotné země, zda je přijme či nikoli," dodala.
Pelosiová dále prohlásila, že Obama nařídil prověřit každý jednotlivý případ vězňů držených na Guantánamu. "Až to bude dokončeno, rozhodneme se, co dělat s těmito lidmi. Někteří se vrátí do země původu," řekla.
Administrativa předchozího amerického prezidenta George Bushe nedokázala přesvědčit své spojence, aby přijali ty zajatce z Guantánama, kteří sice nebyli shledáni vinnými, ale USA je nechtěly vpustit na své území. Zároveň se však Američané obávali, že v případě jejich návratu do země původu by jim hrozilo pronásledování.
Nevinní, ale nechtění
Několik evropských zemí, například Portugalsko, Itálie, Španělsko a Francie, daly najevo ochotu vězně z Guantánama přijmout. Jiné země Evropské unie, mimo jiné Rakousko, Švédsko, Dánsko či Nizozemsko, se ale k tomu stavěly zdrženlivě - čtěte: Přijímejte vězně z Guantánama, vzkázali europoslanci Unii
Obama vydal krátce po svém lednovém nástupu do funkce nařízení, jímž přikázal uzavřít do roka věznici na Guantánamu. Zatím však není jasné, jak chce Washington naložit s asi 245 vězni, kteří zde jsou stále drženi.
Věznici na Guantánamu nechala zřídit Bushova vláda. Od roku 2002 zařízením prošlo na 800 vězňů, včetně údajných strůjců teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001.
Spojené státy byly kvůli věznici terčem kritiky organizací na ochranu lidských práv. Ty USA vyčítaly, že zde drží zajatce několik let bez formální obžaloby, kritizovaly také tvrdé vyšetřovací techniky, které podle
nich byly mučením.
