Šéf Bílého domu uvedl, že svůj návrh konzultoval s demokraty i republikány. Návrh nyní projednají obě komory Kongresu. V dopise, kterým svůj návrh doprovodil, a následném osobním komentáři pro média Obama vysvětlil, že mu jde zejména o potvrzení stávajícího rozsahu zapojení Spojených států do koalice proti radikálům.
Nejde o „schválení dlouhodobé, rozsáhlé pozemní operace jako byly ty, jež naše země podnikla v Iráku a Afghánistánu,“ ujistil Obama, podle kterého to pro boj s Islámským státem (IS) není ani nezbytné. Nový mandát by však dovoloval omezené zapojení jednotek do záchranných misí a speciálních pozemních operací. Už to podle Obamy má stačit na to, aby byl IS definitivně poražen.
Obama řekl, že mise proti IS je obtížná a že to tak nějakou dobu zůstane, zejména když se koaliční síly snaží vyhnat radikály z městských oblastí v Iráku a v Sýrii. Podle prezidenta je koalice již napevno v ofenzivě. „Naše koalice je silná, naše věc je spravedlivá a naše poslání bude mít úspěch,“ prohlásil Obama.
Republikáni chtějí plošné nasazení pozemních sil
Počáteční reakce na jeho žádost v Kongresu provázejí pochybnosti. Zatímco republikáni vyjadřují nespokojenost s tím, že Obama vylučuje možnost dlouhodobého nasazení pozemních sil, někteří demokraté naopak netají podle agentury Reuters zděšení nad tím, že vůbec zvažuje eventuální nasazení zvláštních jednotek.
Stažení vojáků z AfrikyObama v rámci stejného projevu, ve kterém se vyjádřil k otázkám Islámského státu, také potvrdil, že odvolá téměř všechny americké vojáky, kteří byli vysláni do západní Afriky do boje s epidemií eboly. Epidemie podle něj byla "budíčkem", z něhož by se měl svět poučit. Bílý dům hodlá do 30. dubna stáhnout 1200 z celkových 1300 amerických vojáků, kteří v Libérii a Senegalu dosud pomáhali v boji s ebolou. |
Spojené státy vedou mezinárodní koalici proti IS, v níž aktivně působí letectva několika arabských zemí a také Británie a Francie od loňského srpna. Armádní velitelé upozornili, že v daném rozsahu a s použitou technikou jde, co se týče porážky IS, o běh na dlouhou trať, který se dá měřit spíše v letech než v měsících.
Americký Kongres nehlasoval pro schválení použití vojenské síly od roku 2002, kdy zákonodárci dali zelenou zapojení do války v Iráku. Nyní se čeká velmi bouřlivá debata, protože téma ostře rozděluje obě hlavní politické síly. Zatímco republikáni prosazují větší vojenské zapojení USA do boje proti radikálům, demokraté se obávají další války na Blízkém východě.
