Barack Obama se vydal na cestu o prvním výročí zabití vůdce teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina v sousedním Pákistánu. Loni 2. května ho tam usmrtilo americké komando.
Smlouva mezi USA a Afghánistánem zajistí v omezeném množství zachování amerických sil i po stažení většiny příslušníků armády ze země v roce 2014. Spojené státy se mimo jiné zavazují, že budou chránit Afghánistán ještě nejméně deset let po stažení svých oddílů.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí prohlásil, že poválečná dohoda zpečetí "rovné partnerství" mezi Afghánistánem a Spojenými státy. Obama řekl, že válečné náklady byly pro obě země veliké a že dohoda s Afghánistánem "dláždí cestu k mírové budoucnosti".
Washington takovou smlouvu neuzavřel s Irákem, protože se mu nepodařilo získat záruku soudní imunity pro své vojáky. Byl proto nucen stáhnout z arabské země všechny své vojáky.
Stahování silV Afghánistánu v současnosti působí 130 tisíc zahraničních vojáků pod velením NATO, z toho 90 tisíc Američanů. Po roce 2014, kdy chce Aliance dokončit předávání zodpovědnosti za bezpečnost do rukou Afghánců a stáhnout většinu bojových jednotek, má v zemi zůstat jen několik tisíc vojenských poradců a výcvikových instruktorů. |
Obama strávil v zemi šest hodin
Obama přistál na afghánské letecké základě Bagrám, která leží asi 50 kilometrů od Kábulu, v utajení. Odtamtud byl přepraven do metropole. V zemi nakonec strávil asi šest hodin. Od zvolení prezidentem byl Obama v Afghánistánu už dvakrát.
Krátce po odletu šéfa Bílého domu zaútočil v afghánské metropoli sebevražedný atentátník, zabil nejméně šest lidí. Čtyři lidé zahynuli v projíždějícím autě, o život přišel také jeden kolemjdoucí a strážce jedné z budov. K útoku na východě města se přihlásili povstalci z hnutí Taliban.
Spojené státy v Afghánistánu vedou vleklý konflikt. Zahájily jej na konci roku 2001 kvůli neochotě tehdy vládního radikálního hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace al-Káida podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku.
