Co přesně si Obama a Putin povídali nebo jak dlouho jejich rozhovor trval, ani jedna ze stran neřekla. Bílý dům jen prohlásil, že se prezidenti shodli na nutnosti ukončit násilí v Sýrii co nejdříve.
Nepokoje, které postupně přerostly v krvavou občanskou válku, začaly v Sýrii v březnu 2011 a od té doby si už vyžádaly na 70 tisíc obětí. Západ podporuje syrské povstalce proti prezidentu Bašáru Asadovi, ten ale odmítá ustoupit a dál se drží ve funkci.
USA žádají jeho okamžitý odchod a diplomatické řešení krize. Moskva podle Putinova vyjádření souhlasí s tím, že násilí v Sýrii musí skončit, ale odmítá, že by Asadův odchod měl být podmínkou diplomatického řešení. Rusko je - i přes jisté zmírnění postojů v posledních měsících - stále Asadovým spojencem a spekulovalo se i o možnosti, že by mu po odchodu (či odstranění) z prezidentského postu poskytlo azyl.
Naši ministři musí spolupracovat
Na jedné věci se ale oba prezidenti shodli stoprocentně: jejich ministři zahraničí, John Kerry a Sergej Lavrov, se musí syrskému problému intenzivně (a společně) věnovat. Musí prý přijít "s novými iniciativami".
John Kerry.
John Kerry nastoupil do čela americké diplomacie teprve 1. února, poté, co (plánovaně) rezignovala jeho předchůdkyně Hillary Clintonová. A hned jeho první kontakt s Lavrovem (jenž naopak velí ruské zahraniční politice už devět let) se jaksi... nevydařil.
Kerry se pokoušel Lavrovovi zavolat 12. února poté, co stalinistická Severní Korea ohlásila, že provedla úspěšný jaderný test. Jenže jeho volání vyznělo naprázdno. Lavrov mu to prostě (velmi zjednodušeně řečeno) nevzal. Ani následný druhý pokus pak nebyl úspěšný (šlo podle všeho o oplátku z americké strany).
Podle Ladislava Špačka, bývalého tiskového mluvčí prezidenta Václava Havla, má takový nepovedený pokus o telefonický rozhovor v diplomacii velkou symboliku.
"Představitelé zemí na těchto úrovních jsou dosažitelní 24 hodin denně. Jsou ve spojení. Například když se připravuje návštěva amerického prezidenta u nás či kdekoliv jinde, už měsíc předem přijede takzvaný předsunutý tým, jenž návštěvu zajišťuje. A dvě třetiny tohoto týmu jsou lidé, kteří se starají o komunikaci. Zajišťují, aby jejich šéf byl dosažitelný v každé situaci. Nesmí se stát, že se například ocitne mimo signál," řekl Špaček nedávno MF DNES.
Ladislav Špaček
"Pokud se tedy Johnu Kerrymu nepodařilo se Sergejem Lavrovem spojit, znamená to, že ministr Lavrov chtěl být nedosažitelný. Rozhodně to není tak, že Kerry má v mobilu číslo na Lavrova a kdykoli se mu zachce, zavolá mu. Všichni představitelé mají komunikační týmy, které rozhovory domlouvají předem. Nějaký úředník od Johna Kerryho zavolá svému ruskému protějšku a řekne, že ministr Kerry by rád s ministrem Lavrovem mluvil v tu a tu hodinu," popsal.
Domlouvání termínu a technického zajištění takového prominentního telefonátu je podle Špačka pro úředníky obou stran rutinní záležitostí. Ale je potřeba zdůraznit, že tito nikdy nejednají sami ze své vůle. Jen plní příkazy šéfa. "Pokud se tedy dva takto vysocí představitelé nespojí, znamená to, že na jedné či na druhé straně nebyla ke spojení vůle."
"Lavrov toho měl moc"
Ruské ministerstvo zahraničí tehdy po nepovedeném telefonátu sdělilo, že Sergej Lavrov je na cestě po Africe a má nabitý program. Následně také prohlásilo, že zmíněný druhý nepovedený pokus o telefonát už není chyba Ruska. Lavrovův tým prý Kerrymu nabídl časové okno, kdy si ministři mohou zavolat, americká strana na něj ale nereagovala.
To je podle Špačka logické, neboť v diplomacii platí princip reciproce. Aneb odmítnutá strana se snaží té druhé oplatit stejnou mincí - při první možné příležitosti. "Je to stejné jako s vykazováním diplomatů. Když jedna země vyhostí pět diplomatů, druhá jí udělá úplně to samé."
Symbolika nepovedeného spojení mezi Kerrym a Lavrovem je o to větší, že odmítnout telefonický rozhovor není v diplomacii obvyklé. "Žádost o telefonické spojení znamená, že téma je naléhavé. Diplomaté si mohou poslat vzkaz, nótu, mohou komunikovat přes úředníky. Ale přímý telefonát, respektive žádost o něj, svědčí o naléhavosti. Pokud jej druhá strana odmítne, jde o demonstraci nezájmu a je v tom velká symbolika," vysvětlil ještě Špaček.
Obama pojede do Ruska v září
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou teď celkově velmi špatné. A to i přes fakt, že se je Barack Obama krátce po svém nástupu do funkce prezidenta USA snažil vylepšit oním (již mnohokráte popsaným) "restartem". Po éře George W. Bushe chtěl udělat za spory tlustou čáru a začít znovu. Velmi rychle se však ukázalo, jak nereálná ta představa byla.
Obama si sice vcelku porozuměl s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, ale loni v květnu se do Kremlu vrátil Vladimir Putin a ten USA kritizuje při každé možné příležitosti. Jendou z nejbolestnějších a nejnešťastnějších kapitol ledových vztahů mezi Washingtonem a Moskvou je zákaz adopcí ruských sirotků do USA, který Moskva zavedla loni koncem prosince.
Oficiálně kvůli případům, kdy byly ruské děti v USA týrány, popřípadě utýrány. Skutečnou příčinou zákazu adopcí je ale snaha Moskvy vytrestat USA za takzvaný Magnitského zákon. Ten schválili Američané loni a uvalili jím vízové a jiné sankce na ty Rusy, kteří podle Washingtonu porušují lidská práva. Zákon je pojmenován podle Sergeje Magnitského, ruského (protirežimního) právníka, jenž zemřel v roce 2009 v moskevské vazební věznici na následky mučení a neposkytnutí lékařské péče.
Že by se vztahy mohly v brzké budoucnosti zlepšit, je přinejmenším nepravděpodobné. Nicméně nutno dodat, že Kerry s Lavrovem se už nejen telefonicky spojili, ale dokonce se i viděli (tento týden v Berlíně během Kerryho první zahraniční cesty v ministerské funkci). A uvidí se i Obama s Putinem. Nejdřív na červnovém summitu G8 v Severním Irsku, v září by pak Obama měl dorazit na summit G20 do Petrohradu.
