Podle metodického doporučení by úřady měly na vyžádání poskytnout informace o příjmech veřejných funkcionářů jako jsou ministři.
V druhé kategorii jsou další vysoce postavení úředníci nakládající s veřejnými prostředky. "V jejich případě je potřebné provádět test proporcionality," uvedl předseda ÚOOÚ Igor Němec. Informace bude muset úřad vydat, pokud takový člověk rozhoduje o finančních operacích nad 250 tisíc korun nebo se podílí na rozhodování při zadávání veřejných zakázek.
Rozhodující má být také, zda dotyčný řeší případy ve správním řízení, s výjimkou blokového, nebo se podílí na vedení trestního stíhání. "Pokud ale taková rozhodnutí nečiní, tak se dává přednost ochraně osobních údajů," uvedl Němec.
U poradců a náměstků na ministerstvech, kteří mají velký vliv, ale přímo nerozhodují, bude podle Němce na ministrech jako jejich nadřízených, aby zvážili, zda zasáhnout do jejich soukromí. "V případě, že nebude žadatel o údaje spokojen, musí rozhodnout soud," řekl.
U paní v podatelně stačí tabulkové zařazení
Ve třetí kategorii mají být nižší úředníci, podle Němce třeba "paní v podatelně", u nichž bude postačovat zveřejnění jejich tabulkového zařazení.
Metodika vychází z dohody mezi ministerstvem, úřadem pro ochranu soukromí, kanceláří ombudsmana a sdružením Otevřená společnost z předminulého týdne.
Podnětem k ní byl červnový rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož lidé mají právo znát odměny lidí placených z veřejných prostředků. Zdůvodnění rozsudku odmítl úřad na ochranu soukromí. Některé úřady pak odmítaly informace o platech a odměnách sdělovat.
