Nejvyšší soud (NS) přitom drtivou většinu případů vyřeší v uzavřeném řízení a bez veřejného jednání.
Vesecká žádá, aby soud zrušil verdikt Vrchního soudu v Praze. Pražští soudci počátkem února zastavili stíhání ženy kvůli promlčení skutku. S tím Vesecká nesouhlasí. Lze očekávat, že verdikt padne hned v den jednání.
Brožovou-Polednovou nejprve potrestal Městský soud v Praze osmi lety vězení za podíl na vraždě při procesu s Horákovou. - více o tomto trestu čtěte zde
Podle odvolacího vrchního soudu ale nebyla role bývalé prokurátorky natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, ale jen jako napomáhání k vraždě. A podle tehdejších zákonů se podobný čin promlčuje za pět let. - čtěte Vražda Horákové je promlčena, řekl vrchní soud
Trestnost zločinu tak podle vrchního soudu zanikla pět let po pádu komunistického režimu, na konci roku 1994. Do promlčecí lhůty se totiž nezapočítává období let 1948 až 1989, kdy z politických důvodů nemohly být některé zločiny potrestány.
Brožová k soudům nedochází kvůli zdraví
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Bývalá prokurátorka se nedávných soudních stání kvůli špatnému zdraví neúčastnila. Prostřednictvím své obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu s Horákovou nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. Bylo jí tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.
