Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O svobodu se nebojíme, dvacet let po revoluci dychtíme po rovnosti

  10:17aktualizováno  10:17
Rovnost se stává důležitější hodnotou než osobní svoboda. Ukazuje se, že lidé opouštějí konzervativní hodnoty a více si přejí, aby brali stejně peněz bez ohledu na výkon, děti už nejsou pro manželství až tak důležítá a rodiče si úctu svých potomků musí zasloužit, ukázal společný průzkum agentury SC&C a Masarykovy univerzity v Brně.
Lidé v Česku ztrácejí ideály, pokud jsou nespokojení se svým platem, volají po rovnosti. Ilustrační foto

Lidé v Česku ztrácejí ideály, pokud jsou nespokojení se svým platem, volají po rovnosti. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Teď se velká část lidí jako obloukem vrací k tomu, že jistota je důležitější než příležitosti i než třeba tradiční rodinné hodnoty, které nejsou v danou chvíli pohodlné.

Podle sociologů to však není návrat ke komunismu či radikální levici – jen vyprchala porevoluční euforie a Češi podobně jako lidé v západních zemích ztrácejí ideály. Na svět se místo toho dívají prakticky – pokud nejsou spokojeni se svým platem, volají po větší rovnosti.

Rozdíl mezi hodnotami Čechů nedlouho po revoluci v roce 1991 a nyní zachytil společný výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SC&C.

Změna se udála velká. Zatímco před osmnácti lety si 44 procent lidí myslelo, že příjmy by měly být závislé spíše na úsilí člověka než na tom, kolik berou ostatní, dnes si to myslí pouhých devatenáct procent.

ČEŠI JSOU ŠŤASTNÍ, HLAVNĚ TI Z VINAŘSKÝCH OBLASTÍ

"Ten pokles považuji za jeden z nejzajímavějších výsledků výzkumu," říká jeho koordinátor, sociolog Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity. To, že se mnohem více lidí přiklonilo k rovnostářství, je zajímavé i tím, že na otázky odpovídali v první polovině roku 2008. Tedy ještě před ekonomickou krizí, která takovým názorům logicky nahrává.

"U konkrétních témat jsou patrné levicové postoje. Z výzkumu ale přímo nevyplývá, že by se většina lidí za posledních dvacet let přiklonila k levici," říká politolog Roman Chytilek. Podle něho lidé osobní svobodu nezdůrazňují také proto, že si na ni už zvykli a nebojí se o ni. Po listopadu 1989 vnímali svobodu mnohem citlivěji, a naopak "rovnosti" si v předchozí éře užili až dost.

O svobodu už se Češi nebojí

Z průzkumu se dá vysledovat, že v každém období existuje hodnota, o které lidé přemýšlejí o něco intenzivněji než jindy.

Před osmnácti lety, po pádu komunistického režimu, Češi jednoznačně preferovali osobní svobodu. Pro šest lidí z deseti byla důležitější než rovnost. Loni už svoboda dopadla hůře – preferovali ji jen čtyři z deseti. Pro zbytek dotázaných byla méně nebo stejně důležitá jako rovnost.

Právě rovnost, která se částečně vymyká tradičním, konzervativním hodnotám, se projevuje nejen v ekonomickém uvažování, ale i v rodině. V tomto duchu se totiž posunuly i názory na vztahy k dětem i manželství. Jsou mnohem volnější než před osmnácti lety. Rozhodnutí ženy vychovávat dítě bez muže před osmnácti lety schvalovalo jen 28 procent lidí. Dnes je to většina dotázaných.

A znatelně se proměnil také vztah dětí k rodičům. Na začátku devadesátých let byla drtivá většina z nich přesvědčena, že rodiče je třeba ctít. Dnes už si to myslí jen šest Čechů z deseti. Podle ostatních si rodiče musí úctu zasloužit.

Výzkum se nevyhnul ani tomu, jak Češi vnímají dění v politice a rozhodování politiků. Tady výsledek není tak překvapivý – zájem zřetelně poklesl. V roce 1991, kdy politici svými rozhodnutími výrazně ovlivňovali společnost, považovala politiku za velmi důležitou více než třetina dotázaných, v roce 2008 už to byla jen pětina.

Výrazně také ubylo lidí, kteří sledují politiku pravidelně, i těch, kteří se o ní baví s kamarády v hospodě. Dříve to často dělal každý třetí, teď jenom "nepatrných" devět procent. Téměř třicet procent lidí politika vůbec nezajímá. "Trend rozhodně nezasáhl jen mladší věkové skupiny, ale projevil se ve všech věkových a vzdělanostních skupinách," upozornili autoři výzkumu.

Průzkumu zatím chybí evropské srovnání. Ale podle zpráv ze zahraničí se zdá, že hodnoty Čechů se od ostatních Evropanů příliš neliší. V Česku je však dál nejméně lidí, kteří se hlásí k nějaké víře.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

První hádka poslanců. O členy výboru, který bude řešit vydání Babiše

Andrej Babiš skládá poslanecký slib. (20. 11. 2017)

Nově zvolení poslanci zamířili v pondělí poprvé do Sněmovny. Složili slib, vyfotili se a pak přišla i první hádka. O...

Babiše překvapila urputnost policie. Jeho vydání podpoří pravice i Piráti

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Šéf ANO Andrej Babiš je překvapen rychlostí a urputností policie, která v úterý znovu požádala o jeho vydání ke stíhání...

Ošťádal v profesorské kauze neuspěl, Ústavní soud jeho stížnost zamítl

Ivan Ošťádal žaluje hlavu státu za odmítnutí jmenovat jej profesorem (21. září...

Ústavní soud zamítl stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ti poukazovali na údajnou nečinnost prezidenta...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.